Články

Zámek v Kuníně začali obývat od roku 1895 noví majitelé: významný brněnský podnikatel rytíř Victor Bauer (1847-1911) a jeho manželka Marietta Bauerová-Chlumecká (1856-1911). Celá domácnost se měla stěhovat čtyřikrát do roka. V zimě zůstávali v Brně ve svém domě ve městě na Velkém náměstí 29 (dnes Náměstí svobody), na jaře pobývali na předměstí v zámečku na Hlinkách (kde se nacházela také cukrová rafinerie), začátek léta pak trávili na zámku ve Spálově a konec léta v Kuníně. Na podzim se vraceli do zámečku na Hlinkách.

Víme, že se jmenoval Anton Benedikt Juncker, byl hejtmanem granátnické kompanie Harrachova pluku a na některém z obrazů na nás patrně dodnes shlíží z galerie důstojníků pluku hraběte Harracha na zámku v Kuníně.

Malířské dílo Adama Kašpara patří navzdory mládí svého autora k nejzajímavějším a nejoceňovanějším součástem dnešní české výtvarné scény. Adam Kašpar je absolventem Akademie výtvarného umění, to samo však říká jen málo o tom, čím se vlastně Adam ve své tvorbě zabývá. Jeho malířským plátnem je nejširší a nejpůvodnější svět, který nás obklopuje, Příroda s velkým P.

Ukázka rekonstrukce výroby součástky oděvu beskydského pastevce

Výstava fotografií ze sbírek muzea představí život frenštátské společnosti ve 20. století. Přiblíží všední i sváteční dny obyvatel města, významné události, slavnosti, výlety nebo gulášové partie.

V minulosti si beskydští hospodáři sami vyráběli provázky a tenčí provazy z konopné koudele na primitivních provaznických vozících.

Na našem YouTube kanálu jsme zveřejnili video s postupem zhotovení lichnovského velikonočního vajíčka.

Lojové svíčky byly zejména v tradičním lidovém prostředí mnohem více rozšířené než drahé voskové svíce, které se používaly pouze k výjimečným obřadním a svátečním příležitostem.

Zatím nejnáročnějším výstupem z dlouhodobého intenzivního výzkumu a experimentování s vláknem kopřivy dvoudomé v Centru tradičních technologií Příbor jsou kopřivové šaty. Abychom prozkoumali co nejdůkladněji možnosti využití kopřivového lýka v dávné minulosti, nepoužili jsme na jejich zhotovení žádné moderní ani kovové nástroje. Šaty jsou plně funkční a doplněné o celou řadu součástek. Video je poskládáno se záznamů, které byly postupně pořizovány během procesu výroby šatů v letech 2020 až 2022.

Tajemná černá vejce zdobená prastarými symboly a červenými skvrnami, které připomínají krvavé slzy

V oblasti péče o památky neexistuje v tuzemsku hodnotnější ocenění. Od roku 2014 Národní památkový ústav (NPÚ) uděluje ceny s názvem Patrimonium pro futuro, což v překladu z latiny znamená dědictví pro budoucnost.Cenu za příkladnou správu a prezentaci památky převzali na jubilejním 10. ročníku Ceny Patrimonium pro futuro PhDr. Jaroslav Zezulčík, kastelán zámku Kunín a PhDr. Pavel Slavko, kastelán státního hradu a zámku Český Krumlov.

Díváte se na vzácnou starou fotografii v rámečku s věnováním. Pochází z pozůstalosti posledního majitele zámku Dr. Victora Bauera. Ožívá s ní příběh dvou mladých mužů a jejich bezstarostného dvoutýdenního setkání, zakončeného návštěvou na zámku v Kuníně: „Na památku radostného přátelského setkání od 23. září do 6. října 1899 arcivévoda Jindřich, poručík.“

Harrachové patřili mezi milovníky a zakladatele zahrad. Proslavená byla barokní zahrada jejich zahradního paláce na předměstí Vídně i krajinářský park a proslulé skleníky s exotickými rostlinami u zámku Prugg v Brucku an der Leitha. Svou stopu zanechali Harrachové rovněž v zahradě zámku v Kuníně, která vznikla současně se stavbou barokního zámku.

Malý střípek z historie zámku. Při vstupu do bývalé zámecké kaple si návštěvníci mohou povšimnout barevného tištěného obrazu v poškozeném rámu. Představuje olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Podle inventáře zámku se v roce 1908 nacházel právě v tomto pokoji, který se tehdy nazýval 3. Schindlerovským pokojem („3. Schindlerzimmer“) a sloužil jako pohostinský pokoj pro ubytování významnějších návštěv: v inventáři je zmíněn jako barevný tisk arcibiskupa Kohna ve zlatém rámu („Farbendruck Erzbischof Kohn in Goldrahmen“).

„12. tohoto měsíce odpoledne také zde s velkým úspěchem nehledě na nepříznivé počasí vystoupal do výše první vzdušný balón v zemi, a to v zahradě hrabat Dietrichsteinů v Židlochovicích a přibližně za dvě minuty zmizel přihlížejícím z dohledu. Očitými svědky toho byli mezi mnoha dalšími paní kněžna Piccolomini, která uvolnila balón přeřezáním lana, na kterém byl upevněn, neapolský zplnomocněný ministr markýz Somma, zdejší zemský pan gubernátor a jeho paní manželka, dále hejtman Laudonova pluku pan hrabě Canal, kteří nad tím všichni cítili výjimečné potěšení. Co při tom ale ještě bylo zejména pozoruhodné je, že hořící vzduch připravila a tím balón naplnila samotná hraběnka z Dietrichsteinu, manželka pana nejvyššího štolby. Na něm se nacházel připevněn lístek, napsaný v německém a českém jazyce, který sliboval každému, kdo balón nebo oznámení místa a hodiny, kde přistál k zemi, přinese zpět, dobrou odměnu.“

Za měsíc se do Příbora sjede 80 přadlen a přadláků, kteří v piaristické zahradě budou příst na kolovratech, vřetenech a drugách.

První zprávy o zadávených ovcích začaly sedláky na Kravařsku děsit koncem srpna roku 1812. Venkované mluvili o neznámém divokém zvířeti, které se až příliš rychle pohybovalo zdejší krajinou. Jednou se objevilo v okolí Fulneku a hned na to v Nové Horce, vzápětí v Bílovci a nedlouho na to jej spatřili vesničané v Kuníně. Vnikalo do stájí, kde po sobě zanechávalo roztrhaná těla ovcí a velmi často i zadávené psy. Ti byli podle údajů kronikáře cílenou kořistí a šelma je údajně zabíjela s obzvláštní zálibou.   

Příběh neobjasněné smrti dochovaný na stránkách kroniky Felixe Jaschkeho nám pomáhá mírně poodhalit mlhu a za jevištěm velkých dějin spatřit rovněž osudy nepatrných. Události z června roku 1756 se nedochovaly v žádných oficiálních záznamech a je zřejmé, že je fulneckému kronikáři vyprávěl některý z pamětníků. Slyšel je v hospodě, na náměstí během jarmarku, vyprávěl se za zimních večerů během přástek. Na tyto otázky již odpověď nikdy nenajdeme. Nicméně i přes tyto nejistoty nám událost odhaluje krajinu Kravařska i každodenní život zdejších lidí na sklonku baroka. 

Zámek Nová Horka – kdysi významné šlechtické sídlo ovlivňující širé okolí, dnes muzeum snažící se jeho zajímavou historii vylíčit. A v tom nám můžete pomoct i vy!