Dílo Josefa Georga Meinerta shromažďující desítky písní, básní a pořekadel je tak vlastně první, byť nehmotnou sbírkou, dokumentující svébytnou oblast tzv. Kravařska. Cesta k autonomnímu muzeu měla trvat ještě několik desetiletí, nicméně jeho pomyslná budova i jednotlivá patra již získávaly reálné obrysy.
V řadě zemí Rakouského císařství ještě doznívaly otřesy nedávných revolučních událostí, když 29. března roku 1849 daroval fulnecký nadlesní Wilhelm Kattauer novojičínské hlavní škole ornitologickou a geologickou sbírku. Základ budoucího muzea doplněný během následujících let entomologickými, paleontologickými a botanickými sbírkami vytvořil bohatý konvolut dokumentující nejen proměny okolní krajiny, ale díky darům novojičínského rodáka, přírodovědce a cisterciáka Dominika Bilimka poodhaloval návštěvníkům na Kravařsku rovněž tajemství středomořské či mexické fauny a flóry. Od 80. let 19. století se začaly v prostorách původně městského muzea objevovat také etnografické sbírky, obrazy, artefakty sakrálního umění a archeologické nálezy dotvářející tak postupně kulturněhistorickou sbírkotvornou dimenzi mladé instituce. Ta vstupovala na práh nového století s nemalými ambicemi a touhou dokumentovat vedle proměn přírody i život a kulturu německého obyvatelstva na Kravařsku. Spolehlivým průvodcem dnes již ztraceným světem kravařského muzea jsou vedle starých fotografií rovněž dobové inventáře z počátku minulého století. Zažloutlé stránky pokryté černými literami německého kurentu ukrývají vedle seznamů prvních muzejních sbírek rovněž dávné vize i představy vědců, umělců a nadšenců fascinovaných sběratelstvím.
Od těchto prvních muzejních generací nás dělí již více než jedno století a s ním celá řada událostí, které od základu proměnily nejen muzejnictví, ale i rytmus každodenního života ve zdejších městech a vesnicích. Po sedmi stoletích opouští Němci krajinu rozkládající se podél břehů Odry. Se změnou demografické struktury obyvatelstva vstupují do regionu po roce 1945 rodiny z různých končin obnovující se republiky a s nimi i nové tradice, kultura a historická paměť. Zdejší krajina se stává svědkem prvních dějství nového příběhu. Starý svět, jehož první dny pamatují ještě středověké vesnice ukryté v okolních hvozdech se tak postupně vytrácí a opouští tuto krajinu společně s příběhy a pamětí dlouhých generací původních obyvatel. Příběhy, mýty, pohádky předávané po několik století a ožívající v jejich vzpomínkách i vyprávěních už rezonují jen v okupačních zónách nově se rodícího německého státu. Nevyhnutelné přerušení kontinuity vedlo mimo jiné k postupné proměně identity zdejší krajiny a regály archivů, knihoven či muzejních depozitářů se staly posledním útočištěm historické paměti.
Muzeum Novojičínska jako pokračovatel muzejní tradice v oblasti bývalého Kravařska je tak nejen správcem skutečně rozsáhlého fondu sbírkových předmětů, ale současně držitelem nesnadného dědictví. Tím je především jeden z dlouhých příběhů této krajiny odehrávající se mezi příchodem německých přistěhovalců v době středověké kolonizace a rozšířením zhoubného mýtu o návratu říše v první polovině 20. století.
Muzeum Novojičínska je dnes institucí sídlící v renesančním objektu Žerotínského zámku, ale současně spoluutvářenou řadou poboček, jejichž činnost sahá od předhůří Beskyd až k moravskoslezské hranici při městě Fulnek. Vedle poměrně rozsáhlého území se však jedná i o tematickou šíři a úhly pohledu, jimiž muzeum zkoumá přírodu i historii zdejšího regionu. Zámek v Kuníně je dokladem reprezentativní barokní architektury a šlechtickým sídlem, jehož autorem byl císařský architekt Lucas von Hildebrandt. Rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích reprezentuje kromě samotného génia loci rovněž drobnou rolnickou usedlost a dokumentuje každodenní život vesnice v předhůří Beskyd. Pobočka ve Frenštátě pod Radhoštěm dokumentuje přírodu i historii v této malebné části regionu. Kolegové z Centra tradičních technologií v Příboře se věnují studiu, výrobě a experimentální rekonstrukci dávno zaniklých technologií a nově otevřená pobočka Muzeum Šipka ve Štramberku odhaluje návštěvníkům svět neandrtálců, ale i druhohorní moře a skutečně dlouhé dějiny země na příkladu sbírek geologie, paleontologie a archeologie. Kromě výše uvedených pracovišť připravuje Muzeum Novojičínska otevření Muzea nákladních automobilů v Kopřivnici, zpřístupnění zámku v Nové Horce a novou expozici v objektu sboru Jednoty bratrské ve Fulneku.
Fotoalbum
