Zámek v Kuníně začali obývat od roku 1895 noví majitelé: významný brněnský podnikatel rytíř Victor Bauer (1847-1911) a jeho manželka Marietta Bauerová-Chlumecká (1856-1911). Celá domácnost se měla stěhovat čtyřikrát do roka. V zimě zůstávali v Brně ve svém domě ve městě na Velkém náměstí 29 (dnes Náměstí svobody), na jaře pobývali na předměstí v zámečku na Hlinkách (kde se nacházela také cukrová rafinerie), začátek léta pak trávili na zámku ve Spálově a konec léta v Kuníně. Na podzim se vraceli do zámečku na Hlinkách.
Rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích
Z rodné světnice do velkého světa
Hodslavice ležící na rozhraní Kravařska a Valašska představovaly na sklonku 18. století prostor ovlivňovaný vzájemným prolínáním národnostních i kulturních vlivů. Vesnice se na jednu stranu svým založením i urbanismem blíží osadám v beskydském podhůří (Mořkov, Veřovice, Bordovice, Ženklava), ovšem i nadále je zde patrný vliv sousední jazykové a kulturní oblasti opírající se o německý Nový Jičín, jako správní a administrativní centrum bývalého panství. Přítomnost krajiny utvářené beskydskými horami opředenými slovanskou mytologií a blízkými etnicky německými vesnicemi přilehlého Kravařska výrazně ovlivnila pozdější Palackého vnímání politického a kulturního života v rámci českého a moravského prostoru. Významně se podílela na promýšlení jeho koncepce raně a vrcholně středověkých dějin českého státu založené na vzájemném stýkání a prolínání slovanského a germánského prvku. Návštěvníky čeká unikátní expozice instalovaná přímo v rolnické usedlosti Jiříka Palackého zpřístupňující prostory venkovské školy, obytnou světnici i místnost, v níž se roku 1798 budoucí historik, filosof a politik narodil. Charakter chalupnické usedlosti přibližuje vesnickou komunitu Hodslavic utvářející na počátku 19. století svébytný agrární mikrosvět.
Nepřehlédněte
Bruno Sojka (1909–1951)
Tímto příspěvkem chceme připomenout 115. výročí od narození Bruna Sojky, automobilového závodníka, který v poválečném vývoji závodní činnosti Tatry výrazně ovlivnil výsledky tatrováckého týmu v letech 1949–1951.
Tradiční růženec z klokočí
Experiment Centra tradičních technologií v Příboře