Rok 2024 byl pro Muzeum nákladních automobilů Tatra Kopřivnice v mnohém zásadní a přelomový. Od 1. dubna došlo k připojení dřívějšího Technického muzea Tatra, prezentujícího osobní automobily, k Muzeu nákladních automobilů Tatra. Nově vzniklé Muzeum Tatra Kopřivnice, nadále pobočka Muzea Novojičínska, tak nyní spravuje tři objekty: Muzeum nákladních automobilů Tatra (MNAT), Muzeum osobních automobilů Tatra (MOAT) a Depozitář Slovenské strely.


Muzeum Šipka Štramberk
Zkamenělý svět a pravěcí lidé ve Štramberku.
Stálá expozice - Geologie a archeologie Štramberka
Štramberk – místo s jedinečnou geologickou a pravěkou minulostí
Město Štramberk se nachází v podhůří Beskyd na svazích Bílé hory, Zámeckého vrchu a Kotouče. Právě na vápencový vrch Kotouč je fenoménem mnoha oborů, nejatraktivnější je však v oboru geologie a archeologie. Muzeum Šipka popisuje vývoj Kotouče a okolí z dob druhohor, dále z dob, kdy se zde potulovaly lovecké skupinky neandertálců až po středověké hrádky, které střežily toto území.
Kotouč je tvořen vápencem z období jury a křídy, kdy zde místo obrovského masívu ležel na mořském dně krásně barevný korálový útes. V muzeu se můžete podívat, jak to zde vypadalo před 145-150 miliony lety. Dnes patří vápence k nejbohatším paleontologickým nalezištím nejen v Evropě. Lokalita Kotouč – Štramberk je světovým unikátem.
Ve vápencích se v trhlinách tvoří dutinky, ve kterých krystalizují minerály vápencového původu – kalcity. Voda, která dříve tyto dutiny promývala, postupem času vytvořila jeskyně a drobné krasové útvary.
Také Jeskyně Šipka se stala světově známá. Může za to zejména objev čelisti neandertálského dítěte, který při archeologickém výzkumu v roce 1880 našel Karel Jaroslav Maška se svým týmem kopáčů.
Nepřehlédněte
Temná dystopie „Labyrint světa a Ráj srdce“ na křižovatce literárních žánrů
Kulturní odkaz Jana Amose Komenského, z něhož si lze udělat představu o autorově myšlení, se dochoval zejména v jeho bohaté literární tvorbě. Mnohé Komenského knihy a spisy mají filozofický a didaktický charakter, ale zároveň obsahují vypravěčské prvky příznačné pro beletrii. Smysl pro napětí, fantazii i humorné postřehy se projevují v temném alegorickém příběhu Labyrint světa a Ráj srdce předznamenávajícím pozdější dystopie.
Obchůzka se štěstím
Vánoční koledy s obřadní zelení na Frenštátsku a Frýdecko-Místecku