Zámek v Kuníně začali obývat od roku 1895 noví majitelé: významný brněnský podnikatel rytíř Victor Bauer (1847-1911) a jeho manželka Marietta Bauerová-Chlumecká (1856-1911). Celá domácnost se měla stěhovat čtyřikrát do roka. V zimě zůstávali v Brně ve svém domě ve městě na Velkém náměstí 29 (dnes Náměstí svobody), na jaře pobývali na předměstí v zámečku na Hlinkách (kde se nacházela také cukrová rafinerie), začátek léta pak trávili na zámku ve Spálově a konec léta v Kuníně. Na podzim se vraceli do zámečku na Hlinkách.
Muzeum Šipka Štramberk
Zkamenělý svět a pravěcí lidé ve Štramberku.
Stálá expozice - Geologie a archeologie Štramberka
Štramberk – místo s jedinečnou geologickou a pravěkou minulostí
Město Štramberk se nachází v podhůří Beskyd na svazích Bílé hory, Zámeckého vrchu a Kotouče. Právě na vápencový vrch Kotouč je fenoménem mnoha oborů, nejatraktivnější je však v oboru geologie a archeologie. Muzeum Šipka popisuje vývoj Kotouče a okolí z dob druhohor, dále z dob, kdy se zde potulovaly lovecké skupinky neandertálců až po středověké hrádky, které střežily toto území.
Kotouč je tvořen vápencem z období jury a křídy, kdy zde místo obrovského masívu ležel na mořském dně krásně barevný korálový útes. V muzeu se můžete podívat, jak to zde vypadalo před 145-150 miliony lety. Dnes patří vápence k nejbohatším paleontologickým nalezištím nejen v Evropě. Lokalita Kotouč – Štramberk je světovým unikátem.
Ve vápencích se v trhlinách tvoří dutinky, ve kterých krystalizují minerály vápencového původu – kalcity. Voda, která dříve tyto dutiny promývala, postupem času vytvořila jeskyně a drobné krasové útvary.
Také Jeskyně Šipka se stala světově známá. Může za to zejména objev čelisti neandertálského dítěte, který při archeologickém výzkumu v roce 1880 našel Karel Jaroslav Maška se svým týmem kopáčů.
Nepřehlédněte
Bruno Sojka (1909–1951)
Tímto příspěvkem chceme připomenout 115. výročí od narození Bruna Sojky, automobilového závodníka, který v poválečném vývoji závodní činnosti Tatry výrazně ovlivnil výsledky tatrováckého týmu v letech 1949–1951.
Tradiční růženec z klokočí
Experiment Centra tradičních technologií v Příboře