V roce 2023 a 2024 bylo v návaznosti na dotazníkové šetření NÚLK v rámci vědeckého úkolu Identifikace a dokumentace tradiční lidové kultury probíhající v letech 2006 až 2010 sledováno Regionálním pracovištěm pro péči o tradiční lidovou kulturu v Muzeu Novojičínska několik lokalit v Moravskoslezském kraji, konkrétně obce Frenštát pod Radhoštěm, Tichá, Lichnov, Kozlovice, Chlebovice, Dobratice, Lhotka pod Ondřejníkem, Kunčice pod Ondřejníkem, Bílá, Ostravice a Dolní Tošanovice. Právě v dotazníku z roku 2008 Obyčejové tradice byla v několika těchto místech respondenty zaškrtnuta kladná odpověď u otázky pátrající po výskytu Obchůzek se zpěvem koled a obdarováním. Pouze u Kozlovic byla odpověď dále pozitivně specifikována s tím, že „navštěvují své blízké se štěstím“. Proto bylo rozhodnuto etnografickými metodami dále sledovat a následně zaznamenat současný stav obchůzek se štěstím, cenného lidového obyčeje našeho regionu.
Obchůzka se štěstím náleží mezi východomoravské a slezské obchůzky řadící se do okruhu vánočních koled s obřadní zelení. V minulosti probíhala o Štědrém dni, na svátek sv. Štěpána nebo na Nový rok, v současnosti se koná nejčastěji také o štěpánském svátku, výjimkou ale nejsou ani dny následující těsně po něm.
Symbol štěstí předávaný koledníky představuje i dnes různými způsoby ozdobená jedlová větvička, stále zelený artefakt zastupující plodivou sílu přírody, kterou děti i dospělí nosívají do rodin příbuzných a známých, symbolicky tak vinšují štěstí, zdraví, blahobyt do domu obdarovávaného a za své blahopřání jsou hostitelem nejrůznějšími formami pohoštěni a odměněni.
Výzkum, který byl uskutečněn za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, prokázal, že se výroční obchůzka se štěstím ve zmiňovaných lokalitách na Lašsku vyjma Dolních Tošanovic a Dobratic kontinuálně udržuje. Má nejen rodinný charakter, ale díky členům folklorních souborů se rozšiřuje i mezi další společenské vrstvy. Patří mezi ně současní i bývalí členové souborů a jejich příznivci. Obchůzka se štěstím má naději nejen na udržení životnosti, ale i na možné další rozšíření. Navíc je místy obohacena o reprezentativní funkci, kterou do ní vnášejí členové souboru oblečení do kroje. Dávají tím najevo slavnostnost udržovaného obyčeje.
Plánovaný výstup z projektu, videodokument, zachytil cennou a jedinečnou situaci v terénu a bude platným dokladem tohoto obyčeje nejen pro současnou laickou i odbornou veřejnost, ale také pro badatelské generace budoucí. V roce 2025 bude Regionální pracoviště z výzkumu dále vycházet, kdy mu získaný materiál poslouží zejména jako podklad pro tvorbu edukačního workshopu určeného Muzeu ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Dokument představil nejen výrobu štěstí, ale také samotnou kolední obchůzku.