Jan Amos Komenský v napínavých příbězích dvou dobrodružných románů

Osobnost Jana Amose Komenského se v průběhu dějin kultury neobjevovala v populární kultuře 20. století příliš často, protože byla většinou úzce spojována s tradičním scholastickým a didaktickým viděním světa. Ačkoliv již za svého života získal velkou proslulost v zahraničí, v pozdější populární kultuře nastupující pozvolna s příchodem průmyslové revoluce na přelomu 18. a 19. století nenalezl příliš velkou odezvu.      

Důvodem byla také skutečnost, že ani Komenského literární tvorba – ačkoliv byla oceňována pro svou stylisticky vytříbenou povahu – nenabízela variace na populární prvky a zůstala silně provázána s autorovým alegoricky pojatým psaním a formulováním myšlenek. Přesto se Komenský stal vedlejší postavou dvou dobrodružných románů, v jejichž fikci ho spisovatelé rozvíjejí především jako symbolického protagonistu české historie.

Dobrodružná beletrie pro mládež, která měla v československých knižních nakladatelstvích vždy výrazné kulturní zastoupení, se stala pro některé autory příležitostí, jak začlenit Komenského do napínavé fikce a představit ho čtenářům v atypických polohách. Literáti zachovávali jeho obecně známý obraz učence, historicky popsané atributy a osobnostní charakteristiky, ale zároveň ho zbavovali statusu národně pedagogické ikony. 

Komenský ve vyprávění o indiánech, pirátech a otrokářích

První autor, který zasadil Komenského do dobrodružného vyprávění s historickým pozadím byl Václav Fryček (1897-1969) v románu Čarodějky z Fulneku (1942). Knižní nakladatelství Toužimský & Moravec zaměřující se na vydávání dobrodružné beletrie propagovalo Fryčkovu knihu podnázvem Román z dob mládí Jana Amose Komenského. Rozsáhlá románová forma patřila na dlouhá léta k jediným titulům, v nichž se mohl čtenář s Komenským setkat. 

Fryčkův román publikovaný za protektorátního období představoval únikové napínavé čtení odvádějící čtenáře od každodenních válečných událostí do imaginárního světa smýšlených hrdinů. Ačkoliv autor rozvíjí ve vyprávění skutečné postavy a události spojené s třicetiletou válkou, jeho hlavní tvůrčí zájem cílí na příznivce napětí a dobrodružství. Jejich vnímání je přizpůsobena i postava Komenského, který se stává součástí fikčního světa.  

Podstatná část dobrodružného románu s detektivní zápletkou se odehrává na fiktivních jihoamerických ostrovech Ocampo a Cruz a hlavním hrdinou je italský kavalír a dobrodruh Paolo Giannino z Neapole. Během svého putování z indiánského prostředí Jižní Ameriky do Evropy vede jeho cesta několikrát přes Fulnek, kde se potkává se svým přítelem a bývalým spolužákem z německých studií v Herbornu a Heidelberku Komenským.

Ačkoliv autor rozvíjí napínavá dobrodružství a putování Giannina mezi dvěma kontinenty, zachovává ve vztahu ke Komenskému geografickou autentičnost a zasazuje ho zejména do jemu historicky přirozenému prostředí ve Fulneku na Moravě. Období 17. století prezentuje Fryček jako labyrint epochálních proměň a turbulentních událostí od španělské kolonizace zemí Jižní Ameriky a zotročování indiánů až po krvavý teror inkvizice v temném Španělsku.   

Italský hrdina Giannino, pátrající po přívěšku s medailonem obsahujícím alchymistické tajemství s návodem k výrobě zlata, se na svých cestách setkává jak s indiány, kolonizátory, plantážníky, otrokáři, piráty, korzáry, bukanýry, mořeplavci, dobrodruhy a zlatokopy, tak i evropskými vědci, učenci, vzdělanci, alchymisty a astrology. Komenský zastupuje ve Fryčkově románu obraz racionální humanistické vzdělanosti i pacifistického idealismu. 

Ještě před fulneckým zastavením se Giannino znovu setkává s Komenským v Amsterdamu, kam ho přivedou cesty napříč Evropou. Komenský se s indiánským kmenem Aravaků v knize nikdy nesetká, ale je součástí homogenního světa mezi dvěma kontinenty. Fryček ozvláštňuje vyprávění ze dvou kulturně odlišných světů – exotické Ameriky a humanistické Evropy – kontrastem mezi indiánským etnikem a dobyvačnou kolonizátorskou Evropou. 

Komenský v epizodním pozadí hrdinových dobrodružství 

Druhým dobrodružným románem, v němž se ústřední hrdina setkává se zakladatelem moderní pedagogiky, filozofem a humanistou je výpravný příběh Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela (1954) spisovatele, prozaika a filmového scenáristy Miloše Václava Kratochvíla (1904-1988). Autor podobně jako Fryček využívá historii spojenou se dvěma kontinenty pouze jako atraktivní pozadí pro poutavé vyprávění o hrdinově napínavém putování. 

Kompletní název Kratochvílovy knihy je Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela, jak je zažil na souši i na moři, mezi soldáty, galejníky, piráty, Indiány, lidmi dobrými i špatnými, sám vždy věren svému srdci, čímž se autor odkazuje na tradici španělských pikareskních románů, v nichž romanopisci často naznačovali neobyčejné příběhy svých postav. Kratochvíl přistupuje ke své postavě Jana Kornela a jeho dobrodružstvím podobně. 

Zatímco Fryčkův román se odehrává střídavě v Evropě a Jižní Americe, Kratochvíl naopak rozdělil dobrodružnou epiku na dvě části. První líčí Kornelovy zážitky v českých zemích a Evropě na konci třicetileté války a těsně po ní, druhá se již kompletně odehrává v různých oblastech Střední a Jižní Ameriky. Podobně jako Giannino i Kornel se setkává s indiány a piráty a je konfrontován s kolonizátorskou politikou a krutostí otroctví.    

Rovněž Kratochvílův hrdina je během svých velkolepých dobrodružství, v nichž mu jde často o život, svědkem velkých epochálních proměň utvářejících světové dějiny. Oproti předchozímu románu je zde role Jana Amose Komenského pouze epizodická a Fulnek ve vyprávění již nefiguruje, protože příběh se odehrává více než dvacet let po Komenského odchodu z moravského města. I jeho setkání s Kornelem probíhá zcela odlišně. 

Jestliže u Fryčka se Giannino s Komenským osobně znají dlouhá léta z univerzity, u Kratochvíla se s ním Kornel setkává náhodně, přičemž ze začátku nezná jeho identitu. K setkání s Komenským dojde v roce 1648 v německém Osnabrücku v Dolním Sasku po uzavření Vestfálského míru, kdy po vzájemném odhalení totožnosti obou českých hrdinů v Německu dojde k jejich společnému setkání na večeři a konverzaci o českých zemích.      

Kratochvíl v druhé části románového dobrodružství přesune Kornela z prostředí evropských mušketýrů do různých oblastí indiánů, pirátů, plantážníků a otrokářů dominikánského Santa Dominga, karibské Tortugy nebo venezuelského Maracaiba. Zatímco v Evropě je svědkem pozvolna doznívající ničivé třicetileté války devastující zemi, v exotické Americe je přímo konfrontován s krutým dobýváním a formováním Nového světa.   

Několik poznámek závěrem

Fryčkův román vyšel pouze jednou v roce 1942 u nakladatelství Toužimský & Moravec s obálkou a jednou ilustrací Nory Švábové-Thuránské, přičemž s dalším zájmem nakladatelů se již nesetkal. Naopak Kratochvílův román vyšel od roku 1954 česky i slovensky několikrát u nakladatelství Československý spisovatel, Státní nakladatelství dětské knihy nebo Albatros s obálkami a ilustracemi Milady Marešové, Václava Junka a Zdeňka Mézla.

Jan Švábenický

Obálky a ilustrace dobrodružných knih Václava Fryčka a Miloše Václava Kratochvíla

Obálka knihy Čarodějky z Fulneku". Toužimský & Moravec (1942).

Obálka knihy Čarodějky z Fulneku". Toužimský & Moravec (1942).

Obálka knihy Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela". Československý spisovatel (1954).

Obálka knihy Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela". Státní nakladatelství dětské knihy (1955).

Obálka knihy Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela". Státní nakladatelství dětské knihy / Státní pedagogické nakladatelství (1960).

Obálka knihy Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela". Státní pedagogické nakladatelství (1960).

Obálka knihy Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela". Státní nakladatelství dětské knihy (1966).

Obálka knihy Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela". Albatros (1979).

Titulní stránka knihy Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela". Albatros (1979).

Stránka kapitoly s ilustrací Milady Marešové z knihy Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela". Albatros (1979).

Obálka knihy Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela". JHuslík (2013).

Obálka knihy Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela". Československý spisovatel (2016).

Slovenské vydání knihy Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela". Slovenské nakladateľstvo detskej knihy (1956).

Slovenské vydání knihy Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela". Mladé letá (1982).

Václav Fryček (1897-1969). Fotografie z obálky knihy "Čarodějky z Fulneku".

Miloš Václav Kratochvíl (1904-1988). Zdroj fotografie: https://www.cbdb.cz/autor-3997-milos-vaclav-kratochvil