Ve znamení lilie

Císařský plukovník Vetter z Lilie pocházel ze starobylého štýrského rodu usazeného od 16. století na hradu Slovenská Bistrica v dnešním Slovinsku. Po sňatku s Renátou Polyxenou Sedlnickou z Choltic se usadil nejprve na statku v Čechách pod Kosířem a v Nové Horce založil vlastní mladší větev rodiny, která zde vládla nepřetržitě téměř po tři sta let.

Od svého příchodu na půdu Moravského Markrabství byli členové hraběcího rodu Vetterů z Lilie spojení s osudy Olomouckého biskupství, a to hned v několika různých oblastech. Od získání lenního statku Nová Horka se stal v roce 1660 Johann Balthasar Vetter nejen manem olomouckého biskupa, ale současně byl vybrán do poměrně prestižního úřadu lenního hofrychtéře.

Dne 17. června roku 1698 krátce po půlnoci zemřel v jedné z olmouckých kanovnických rezidencí hrabě Albrecht Friedrich Vetter z Lilie, kanovník metropolitní kapituly, opavský arcijáhen a člen elitního náboženského bratrstva Uctívání let Kristových. Po smrti po sobě zanechal tento syn prvního majitele zámku Nová Horka reprezentativní sbírku obrazů, evropských i tureckých zbraní, soubor gobelínů, rozsáhlou knihovnu čítající více než půl tisíce svazků a zimní zahradu plnou pomerančovníků, fíkovníků a citroníků. Olomoucký kanovník Albrecht Friedrich spojoval ve své osobě nejen šlechtictví a kněžství, ale současně rodové sídlo v Nové Horce s duchovním centrem barokní Moravy, Olomoucí. 

Členové řířského rodu Vetter von der Lilie sídlili v Nové Horce od příchodu císařského plukovníka Johanna Balthasara Vettera v roce 1660 až do konce druhé světové války.