3. února si připomínáme 12. výročí úmrtí prvního odborně školeného archeologa Muzea Novojičínska PhDr. Emanuela Grepla. Brněnský rodák nastoupil po absolutoriu na tamní Univerzitě J. E. Purkyně do našeho muzea v roce 1964 a zůstal mu věrný až do konce své profesní kariéry. Ta byla spojena mj. i s významnými archeologickými lokalitami našeho regionu, jako byly štramberská jeskyně Šipka, hradisko púchovské kultury na Požaze u Jičiny, středověké hrady Starý Jičín či Šostýn. Za svou badatelskou doménu ovšem považoval období starší doby kamenné, tedy vědeckým jazykem paleolit. Řadu článků o svých poznatcích publikoval převážně na stránkách novojičínského Vlastivědného sborníku. Široká místní veřejnost si jej ovšem pamatuje zejména v roli představitele významných historických postav, které talentovaně a s divadelní bravurou představoval ve veřejném prostoru při nejrůznějších příležitostech. Asi nejvíce – patně díky jisté podobě – si jej pamatujeme v roli generála Ernsta Gideona von Loudona.
Emanuel Grepl v roce 2010. Foto J. Bělík, archiv MNJ.
6. února ve druhém roce probíhající světové války (1916), které současníci říkali „Velká“, zemřel po opakovaném záchvatu mrtvice významný moravský archeolog Karel Jaroslav Maška. Blanenský rodák, kterého v mládí zaujaly jeskynní výzkumy o generaci staršího „otce rakouské prehistorie“ Jindřicha Wankela, přišel na podzim roku 1878 do Nového Jičína, kde nastoupil coby středoškolský profesor na místní německé reálce. Vedle pedagogické kariéry se zde naplno také věnoval archeologickým a paleontologickým výzkumům jeskynních sedimentů vápencové hory Kotouč u Štramberka. Díky nim je tak (mimo jiné) jeho jméno od roku 1880 trvale spojeno s objevem prvního kosterního pozůstatku neandertálce na území tehdejší rakousko-uherské monarchie.
Karel Jaroslav Maška ve středních letech. Kresba L. Balák, archiv MNJ.
11. února uplyne 118 let od narození osobitého kreslíře a ilustrátora, kopřivnického rodáka Zdeňka Buriana. Přestože se ve své ilustrátorské tvorbě věnoval široké škále námětů, jeho precizní a o dobové vědecké poznatky opřené kresebné rekonstrukce různých forem prehistorického života z něj učinily mezinárodně uznávanou legendu a jsou oprávněným důvodem pro zařazení do naší rubriky. K vizualizaci pravěké tématiky ho přivedla už ve dvacátých letech 20. století spolupráce s předním českým paleontologem Josefem Augustou, s nímž následně spolupracoval několik desetiletí při obrazovém doprovodu jeho četných odborných i populárně naučných publikací. Od roku 1949 jeho dílo ve formě velkoformátových naučných tabulí pronikalo do českých škol coby názorný doprovod verbálního výkladu. Později spolupracoval i s dalšími osobnostmi tuzemské vědy, z nichž můžeme jmenovat například dalšího paleontologa Zdeňka Vlastimila Špinara, biologa a paleoantropologa Vratislava Mazáka a Josefa Wolfa, antropologa a etnologa. Sbírka 147 Burianových obrazů, kterou vlastní ZOO ve Dvoře Králové je prohlášenou národní kulturní památkou. Výše zmíněný Josef Augusta, Burianův odborný mentor, do únorového kalendária patří rovněž, neboť 4. února tomu bude právě 55 let co opustil tento svět. V knihách, které vzešly ze spolupráce obou – vedle četných dalších – zejména Zavátý život (1941), Divy prasvěta (1942), Hlubinami pravěku (1956), Opolidé a předlidé (1961) – si vybudovali pomník tvrdší žuly.
Jedna z bezpočtu knižních ilustrací Zdeňka Buriana. Dar z jeho pozůstalosti Muzeu Novojičínska.
Paleontolog Josef Augusta v roce 1965. Foto Ústav geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
28. února oslaví 72. narozeniny archeolog Vratislav Janák. Po absolvování oboru archeologie na Univerzitě J. E. Purkyně v Brně nastoupil do pracovního poměru v Muzeu Vyškovska ve Vyškově. V roce 1982 odsud zamířil na akademickou půdu a stal se vědeckým pracovníkem opavské expozitury brněnského Archeologického ústavu ČSAV, kde své badatelské úsilí zaměřil na region, z nějž coby rodilý Ostravan pochází. Po vzniku Slezské univerzity, v nových společenských podmínkách, odsud v roce 1991 odešel na dráhu pedagogickou, v níž se zaměřil na vybudování a profilaci studijního oboru archeologie. Ve funkci vedoucího Ústavu archeologie zde působí dodnes. Badatelsky je jeho pozornost zaměřena na oblast Poodří a českou část Horního Slezska. Spolu se svým generačním druhem a kolegou Emanuelem Greplem stál u zrodu pravěké části dnes již neexistující expozice pravěku našeho muzea „Pravěk Novojičínska“ (1987) a v letech 2000-2004 spolu vytvořili expoziční koncept „Na okraji keltského světa“, který návštěvníci vedle Nového Jičína mohli zhlédnout i v dalších městech severovýchodní Moravy. Autor úctyhodné řady studií i populárně-vědeckých článků. Přejeme pevné zdraví a hodně úspěchů v osobním i profesním životě.
Vratislav Janák. Foto Slezská univerzita v Opavě.