Město i okolní, v minulosti převážně německé vesnice bývalého fulneckého panství tvořily až do poloviny 20. století národopisnou oblast nazývanou Kravařsko (”Kuhländchen”). Až do odsunu německy hovořícího obyvatelstva v roce 1946 byl každodenní i sváteční život místních obyvatel protkán zvyky, rituály a obyčeji charakteristickými pro německou jazykovou i kulturní oblast. S ohledem na většinové římskokatolické vyznání hrály v tradiční lidové kultuře zdejšího venkova klíčovou roli především výroční obyčeje spojené s oslavami hlavních svátečních okruhů církevního roku. Vzhledem k duchovní podstatě velikonočních svátků a jejich průběhu na hranici zimy a jara se právě v tomto období odehrávaly v okolních obcích rituály a obřady integrující i posvěcující celou komunitu obce. Agrární tradice zdůrazňující mimořádný význam jara pro zemědělské hospodaření se zde snoubily s událostmi liturgického roku vrcholícími v náboženských obřadech upomínajících na umučení a Zmrtvýchvstání Páně. Jedním z nejvýznamnějších rituálů byly na Fulnecku velikonoční obřadní jízdy kolem osení (”Saatreiten”), k nimž sedláci v okolních obcích vyjížděli většinou na Boží hod velikonoční. Velikonoční jízdy odkazující k původní předkřesťanské tradici obcházení polí si vedle svého náboženského rozměru s odkazem na oslavu Zmrtvýchvstání Páně i nadále podržely původní ochranný charakter. Společnou jízdou opisovali velikonoční jezdci kolem polí pomyslný kruh, magickou ochranu proti zlým silám ohrožujícím budoucí úrodu.
Jezdci kolem osení z Jerlochovic (Gerlachsdorf) při průjetdu Fulnekem (rok 1930)
Fulnecký kronikář Felix Jaschke popsal ve svém díle Fulnecker Chronik oder Quodlibet velikonoční jízdu pořádanou v roce 1826 mladými muži z nedalekých Jerlochovic. Shodou okolností je rovněž jerlochovická kronika velikonočních jezdců z let 1923-1936 jediným dochovaným pramenem tohoto typu, který dokládá nepřerušenou tradici ochrany polí a velikonoční oslavy Vzkříšení až do konce 30. let 20. stol.
Jediným místem, kde se bez přerušení kontinuity dochovala tradice velikonočních jízd je vesnice Lukavec u Fulneku. Ačkoliv byl Lukavec jednou z mála českých obcí předválečného Fulnecka, převzali jej v období první republiky zdejší obyvatelé během svých častých kontaktů s okolním německým prostředím. Poválečný odsun původního německého obyvatelstva z většiny okolních obcí a jejich osídlení českým obyvatelstvem z vnitrozemí znamenal rovněž proměnu a zánik některých každodenních i svátečních rituálů.
Jízda kolem osení v Jerlochovicích (Gerlachsdorf) v roce 1908
Dnes již mimořádný rituál velikonoční obřadní jízdy kolem osení se bez přerušení kontinuity dochoval právě v Lukavci, který nebyl dotčen etnickými a demografickými proměnami poválečného období. Kravařsko jako prostor utvářený vzájemným ovlivňováním německé a české kultury se po roce 1946 v podstatě rozpadl. Velikonoční jezdci tak v Lukavci každoročně oslavují zmrtvýchvstalého Krista, chrání svá pole před neúrodou a současně i nadále oživují jednu z nejsilnějších tradic zdejšího regionu.
Fotoalbum
