Území:
Sbírka kamenných plastik a stavebních artefaktů zahrnuje území bývalého okresu Nový Jičín, odkud byly deponovány jednotlivé předměty na základě stavebních, sanačních a architektonických změn. Největší měrou jsou zastoupeny lokality měst Nový Jičín, Fulnek a Bílovec.
Předměty:
Sbírka navazuje na soubor historických sbírek muzea před rokem 1945, který byl v průběhu 70. - 80. let 20. století rozšířen o množství předmětů v souvislosti s demolicemi a přestavbami historických objektů. Velký podíl na tom měla přítomnost pracoviště SÚRPMO v Novém Jičíně a následná stavební skupina při tehdejším muzeu. Sbírkový soubor se skládá ze tří hlavních okruhů: církevní památky (sochy světců a světic, náhrobky a náhrobní kříže, křtitelnice, zvony), měšťanské památky (domovní portály, cechovní znamení, měšťanské merky) a šlechtické památky (znaky, erby, náhrobky). Zvláštní oddíl tvoří soubor kamenných a bronzových bust významných osobností kulturního a politického života. Ve sbírce se nachází několik předmětů mající přímou vazbu na nemovité kulturní památky v regionu a dále pak předměty zapsané samostatně jako movité kulturní památky v rejstříku Ministerstva kultury. Sbírkové předměty s heraldickou tématikou mají ve sbírce své dominantní postavení a jejich význam je navýšen sbírkotvornou koncepcí muzea. Mezi výjimečná renesanční díla, popisovaná již v práci Bartoloměje Paprockého Zrcadlo slavného Markrabství moravského... z roku 1593, se řadí náhrobní deska Jana Oderského z Lidéřova. Pískovcová deska s datací 1543 se znaky pánů z Lidéřova, ze Zvole, Pogorellů a Wejdů byla původně umístěna ve farním kostele sv. Mikuláše v Bílovci. Dalším významným pozdně gotickým artefaktem je alianční znak Jana staršího ze Žerotína a jeho manželky Machny z Nové Cerekve původem z fulneckého hradu. Dokladem barokní doby a posilování významu měšťanstva je náhrobní deska písaře Bernarda Poleniho z roku 1661, původem ze hřbitova u kostela sv. Trojice v Novém Jičíně. Předměty postupně procházejí náročným procesem restaurování, na kterém se již několik let podílí rovněž Ministerstvo kultury ze svých dotačních programů. Výsledkem všech těchto snah bude vznik samostatného lapidária, němého svědka záchrany cenného architektonického dědictví.
Období:
Rozmezí 15. - 20. století, rozsáhlou část sbírky tvoří renesanční náhrobníky a znaky majitelů jednotlivých panství regionu.
| 1. |  | Erbovní deska Bernarda Pražmy z Bílkova a Kristýny z Lapic z roku 1576, pískovcová deska, původně umístěná na fasádě zámku v Bílovci, dnes ve velmi poškozeném stavu deponována v Muzeu Novojičínska |
| 2. |  | Erbovní deska Jana st. ze Žerotína a Machny z Nové Cerekve z 80. let 15. století, pískovcová deska, v mírně zahloubeném obdélníkovém poli reliéfně vytesány dva gotické štíty |
| 3. |  | Erbovní deska Jana st. (I.) Skrbenského z Hřiště a Markéty Okrouhlické z Kněnic z roku 1588, pískovcová deska, v polovysokém reliéfu dvě oválné rolverkové kartuše |
| 4. |  | Pamětní deska se znakem města Nového Jičína z roku 1599, pískovcová deska, uprostřed horní části reliéfní městský znak |
| 5. |  | Znak bednářského cechu z roku 1760 – kartuše, pískovcová kartuš, původně umístěná nad vstupem do domu na Štefánikově ulici č.p. 3 v Novém Jičíně, dnes deponovaná spolu s klenákem v Muzeu Novojičínska |
| 6. |  | Znak bednářského cechu z roku 1760 – klenák, pískovcová klenák původně umístěný nad vstupem do domu na Štefánikově ulici č.p. 3 v Novém Jičíně, dnes deponovaný spolu s kartuší v Muzeu Novojičínska |
| 7. |  | Znak cechu soukeníků v Příboře z roku 1723, pískovcový hranol nejistého určení, přenesený pravděpodobně v 50. - 60. letech 20. století ze starého hřbitova u kaple sv. Františka Xaverského v Příboře |
| 8. |  | Náhrobník Jáchyma Štysla z Alšic, zemřelého v roce 1530 nebo 1541, deska z maletínského pískovce, původně osazená na západní venkovní zdi kostela v Bílovci |
| 9. |  | Náhrobník Jana Oderského z Lideřova, zemřelého v roce 1543 (?), pískovcová deska, původně osazená na západní venkovní zdi kostela v Bílovci, odkud byla v roce 1947, restaurována |
| 10. |  | Náhrobník syndika Jiřího Bernarda Poleniho a jeho ženy Anny z roku 1662, deska z maletínského pískovce, pocházející ze hřbitova u filiálního kostela Nejsvětější Trojice v Novém Jičíně |
| 11. |  | Pamětní deska Eduarda rytíře von Orla v Novém Jičíně, pamětní deska z domu, kde prožil své dětství Eduard rytíř von Orel, text |
| 12. |  | Taška střešní, neglazovaná, výrobce firma Heinrich Czeike z Kunewaldu (Kunína) |
| 13. |  | Kašna s motivem delfínů z panské zahrady na Starém Jičíně, kamenná, čtyři delfíni sloužící jako chrliče vody, střed kašny sestává z hranolového podstavce |
| 14. |  | Busta Dr. Edvarda Beneše, 2. prezidenta Československé republiky s nápisem |
| 15. |  | Domovní číslo 'Hasner Strasse 18', ocelová tabulka z domu na Žižkové ulici v Novém Jičíně s původním názvem ulice a číslem popisným |
| 16. |  | Merka soukeníka Michaela Breitschneidera z roku 1614, pískovcová deska, původně umístěná na domě č.p. 11 v Novém Jičíně, dnes deponovaná v Muzeu Novojičínska |
| 17. |  | Piniová šiška, pískovcová, z balustrády domu v Novém Jičíně |
| 18. |  | Náhrobní kříž, kovaný, chybí Corpus Christi |
| 19. |  | Náhrobní kříž, železný, z novojičínského hřbitova |
| 20. |  | „Boží oko' z horní partie štítu domu cechu bednářů v Novém Jičíně, zobrazení „Božího oka' se svatozáří v trojúhelníku, barokní typ |
| 21. |  | Domovní znamení hlídací služby, kulatý tvar, v bílém poli ohraničeném dvěmi černými linkami dva černé zkřížené klíče, uprostřed lidské oko černé barvy |
| 22. |  | Parní stroj z Nového Jičína, původně instalovaný v továrně na sukno v Novém Jičíně, pochází z 30. let 19. století a jedná se o nejstarší parní stroj v České republice |
| 23. |  | Křtitelnice, kamenná pozdně gotická křtitelnice od původního dřevěného kostela ve Starém Mošnově, nádrž na svěcenou vodu zdobená po obvodu |
| 24. |  | Fragment pískovcového renesančního ostění ze zámku v Novém Jičíně |
| 25. |  | Dveře jednokřídlé s kováním, původem z přízemí zámku v Novém Jičíně (vstup do bývalé tiskárny) s dochovaným kováním a myšákovým zámkem |