Ve čtvrtek 12. prosince v 16.30 hodin se uskuteční v prostorách Rytířského sálu Žerotínského zámku Muzea Novojičínska vernisáž výstavy „Od hradu k předměstí. Příklady bydlení ve městech Nový Jičín, Opava, Příbor a Štramberk“, která je společným autorským počinem pracovníků Muzea Novojičínska a Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ostravě. Výstava představuje různé typy obydlí na příkladu vybraných měst severní Moravy a Slezska (Nový Jičín, Opava, Příbor a Štramberk) prostřednictvím výsledků stavebněhistorického a archeologického bádání v uplynulých sedmi letech.
„Dochovanou historickou stavbu lze vnímat jako hmotný pramen, doklad každodenního života našich předků, i jako průvodce minulostí, které se stále učíme porozumět. Sedm sledovaných objektů představuje typy obydlí lišící se umístěním v městském organismu, velikostí, použitými materiály, konstrukčním řešením či architektonickým ztvárněním. Tyto určující znaky zároveň odrážejí sociální postavení i ekonomické možnosti majitelů obytných staveb“, upřesnila historička a spoluautorka výstavy Jana Koudelová z Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ostravě.
Výzkumy prováděné v terénu při rekonstrukcích a obnovách historických staveb, většinou památkově chráněných objektů, jsou nezbytně doprovázeny studiem odborné literatury, archivních pramenů a vědeckými analýzami (např. dendrochronologickým či radiokarbonovým datováním). Ze souboru získaných poznatků o jednotlivých zkoumaných stavbách byla sestavena mozaika sedmi obydlí, která dokumentuje rozmanitost městské kultury bydlení v uplynulých staletích.
Nejprestižnější bydlení je zastoupeno městským hradem, konkrétně sídlem opavského vévody. Z hradního areálu se dodnes zachoval pouze tzv. Müllerův dům – někdejší hradní kuchyně. Dalším typem obydlí, jehož vlastníky bývali nejvýznamnější představitelé městské obce, jsou domy stojící na náměstí a v navazujících ulicích. Zpravidla patří k nejstarším a často nejvýstavnějším domům, které disponovaly právem vařit a šenkovat pivo i nalévat víno. Toto právo nesouviselo přímo s osobou majitele, ale bylo vázáno na příslušný dům. Někdy se právo šenku mezi domy převádělo. Měšťanská obydlí reprezentují dva objekty: domy čp. 115 v Opavě a čp. 38 v Příboře.
Vedle dvou uváděných právovárečných domů je rovněž představeno městské obydlí středních vrstev. Jedná se o dům čp. 91, umístěný v okrajové části vnitřního města Nového Jičína, v blízkosti dochovaného úseku městských hradeb. Provedení komplexního archeologického výzkumu v prostorách domu umožnilo rekonstruovat podobu středověkého obydlí, předchůdce současného objektu. Archeologie spolu se stavební historií následně dokumentovaly renesanční stavební fázi domu, která zůstala nejlépe čitelná v dispozici a hmotě dnešní stavby.
Zástavba města se však neomezovala pouze na jeho jádro, v případě Opavy a Nového Jičína obehnané hradbami, ale zahrnovala rovněž obydlí na předměstích. I když se nadále jednalo o městské domy, svým charakterem připomínaly spíše venkovskou zástavbu. Podobu těchto obytných stavení dokládají dva příklady z Příbora: dům čp. 348 a demolovaný dům čp. 383, a jeden ze Štramberka: roubený dům čp. 224.
„Ačkoliv se při výzkumech snažíme uplatňovat spolupráci mezi obory, jako jsou archeologie, stavební historie či dějiny umění, ne vždy se ji daří během práce v terénu zorganizovat a uskutečnit“, upřesnil archeolog a spoluautor výstavy Pavel Stabrava z Muzea Novojičínska. Tak tomu bylo i v případě třech na výstavě prezentovaných staveb: domů čp. 38 a 383 v Příboře a domu čp. 224 ve Štramberku. U těchto objektů neproběhl archeologický výzkum, při němž by byly odhaleny zajímavé nálezy hmotné kultury. Zmiňované stavby proto nejsou na výstavě doprovázeny žádnými artefakty. Jejich cenný výpovědní potenciál jsme se i přesto rozhodli představit. Věříme, že ukázkami jednotlivých typů obydlí prostřednictvím konkrétních objektů lze názorně postihnout rozdíly nejen v komfortu bydlení, ale také ve složení městské společnosti.
Proměny poddanského města Nového Jičína a života novojických měšťanů koncem 14. a v 1. polovině 15. století na výstavě představuje Aleš Knápek, ředitel Muzea Novojičínska, který k aktuální výstavě dodává: „K tématu města a života v něm se výstavně vracíme po téměř 20 letech, protože spolu s kolegy cítíme, že nové unikátní objevy a výsledky bádání si zaslouží být zpřístupněny široké veřejnosti. Příběh života ve městě jsme zarámovali dramatickými událostmi občanské války a husitské revoluce, které naším regionem zmítaly na přelomu 14. a 15. století. Věřím, že výstava osloví svým obsahem a doprovodným programem široký okruh zájemců. Velké změny v našich městech a další urbanizace krajiny jsou dnes palčivým tématem. Kořeny tohoto procesu sahají právě do středověku.“
Výsledky mnohaletého výzkumu týmu archeologů, historiků, historiků umění a dalších odborníků jsou předloženy návštěvníkům fundovanou, ale současně srozumitelnou formou.
Výstava bude otevřena v prostorách Žerotínského zámku do 23. března 2025.
Kontakty pro média:
Mgr. Tomáš Motlíček - pracovník vztahů k veřejnosti
Muzeum Novojičínska, p. o.
28. října 51/12, 741 11 Nový Jičín
mobil: +420 737 933 758
e-mail: tomas.motlicek@muzeumnj.cz
Mgr. Petra Batková - pracovnice vztahů k veřejnosti
NPÚ, ÚOP v Ostravě
mobil: +420 724 474 537
e-mail: batkova.petra@npu.cz
výstava - Od hradu k předměstí
