Přesto, že byl originál k vidění v Národním technickém muzeu, nebylo trvalé převedení automobilu do Kopřivnice možné. Návrh k přemístění originálu z Národního technického muzea v Praze podpořil také Výbor lidové kontroly ČSSR, jejíž členové dne 29. 1. 1973 zanechali v knize návštěv zápis ve znění: „Předmětem častého zájmu návštěvníků Technického muzea bývají obvykle nejstarší vozidla, vyrobená generacemi našich předků. Svědčí o tom i záznamy v muzejní knize návštěv. Škoda, že v muzeu n. p. Tatra není první automobil Präsident, vyrobený v Kopřivnici. Mělo by dojít k jeho přemístění z Národního technického muzea do Kopřivnice.“
Tento pohled na věc byl všeobecně rozšířený, leč přes několik jednání s ministerstvem kultury převládal názor, že „ten první“ má být ve správě národní instituce. Pro zajímavost lze uvést, že návštěvnost kopřivnického muzea v roce 1972 byla 85.000 osob, zatímco v Národním technickém muzeu cca 205.000 osob.
Tehdejší ředitel muzea Karel Rosenkranz jako odborník věděl, že původní Präsident ve své podobě již neodpovídal originálnímu provedení a v zájmu prodloužení jeho aktivní činnosti na něm byly provedeny úpravy bez ohledu na zachování jeho historické původnosti, a to včetně výměny typu střechy nebo motoru. Už od samotného zrodu myšlenky postavit druhého Präsidenta mohli pracovníci muzea počítat s podporou podniku, zejména pak generálního ředitele Ing. Miroslava Kopce, který byl dle pamětníků činnosti muzea vždy nakloněn.
Z výkresové dokumentace v podnikovém archivu nezbylo mnoho a v roce 1973 disponovali pověření pracovníci jen několika výkresy. Jako zahájení procesu stavby lze označit moment, kdy pracovníci Technického muzea Tatra Karel Rosenkranz a Jiří Bortl vyjeli na studijní cestu do pražského Národního technického muzea s cílem porovnat dochovaný automobil s nalezenou originální výkresovou dokumentací. K dispozici měli cca 170 výkresů, které mohly patřit k tomuto typu vozidla. Pečlivým porovnáváním prokazatelně originálních části vozidla s dostupnými výkresy bylo určeno cca 70 kusů dokumentace, patřící k Präsidentovi. Ty se staly základem pro další studium a dohotovení chybějící dokumentace dle dochovaných dílů. Cílem bylo automobil postavit v několika podstatných detailech, nikoliv drobnostech, které ani u originálu nebylo možno označit za původní provedení. Jednalo se tedy především o karoserii, kola a nápravy.
Po definitivním rozhodnutí o opakované stavbě Präsidenta byl stanoven termín dokončení 1. května 1974, což byl plán velmi ambiciózní a prakticky nerealizovatelný. Na základě reálných časových nároků na výrobu Präsidenta byl později plán dohotovení přesunut na 1. května 1977. Práce započaly a brzy byly na základě dokončené technické dokumentace vyrobeny dva motory Benz. Jeden z těchto dvou motorů byl předán zástupcům Národního technického muzea jako poděkování za zapůjčení Präzidenta do Kopřivnice, kde měl sloužit jako funkční vzorek při probíhající stavbě. Pak už se pracovalo na všech ostatních částech vozidla. Všechny úkony byly pečlivě koordinovány vedoucím stavby Karlem Rosenkranzem a garantem stavby byl vedoucí propagace Tatra Bohuslav Halamík. Na stavbě se údajně podílelo 605 zaměstnanců, kteří u rýsovacích prken a v dílnách odpracovali v nadplánu přes 30 000 hodin. Po 36 měsících byla díky usilovné práci zaměstnanců kopřivnické továrny opakovaná stavba 1. automobilu Prӓsident dokončena.
První jízda unikátního výrobku z dílny muzea byla uskutečněna 25. února 1977 a vůz byl oficiálně předán do sbírek Technického muzea Tatra v Kopřivnici. Projekt byl tedy ukončen o dva měsíce dříve, než bylo plánováno. Po oficiálním předání do sbírek muzea vyjel nový Präsident v doprovodu originálu z Národního technického muzea v Praze na triumfální jízdu parkem muzea a Závodního klubu. Za jejich řídítky seděli Jiří Bortel a Karel Rosenkranz, tedy ti, kteří stáli od samotného počátku u zrodu tohoto ambiciózního projektu a účast na spanilé jízdě si zcela jistě zasloužili.
Opakovaná stavba automobilu Prӓsident měla v době realizace velký význam z hlediska potřeby dotvoření základního prvku sbírky muzea Tatra a nový exponát se také stal symbolem oslav 80 let výroby automobilů v Kopřivnici. Výpovědní hodnota exponátu neklesá ani v současné době, kdy umožňuje široké veřejnosti seznámit se se začátky a rozvojem automobilismu v naší zemi. Rovněž přínos pro studijní účely a pro porovnání se současnou výrobou automobilů je nepopiratelný.
Obě vozidla mají své místo tak, jak bylo dříve určeno a obě jsou dodnes schopna provozu. To dokazuje, že je o ně dobře postaráno a že mechanika i v jednoduché podobě dokáže přetrvat věky.
Poznámka: Později byly vyrobeny další tři motory stejného typu jako u Präsidenta. Dva byly umístěny v realizované opakované stavbě prvního nákladního automobilu a jeden jako pozornost pro muzeum Benz v Německu. Poslední jmenovaný nakonec zůstal v Kopřivnici a je součástí expozice osobních automobilů Tatra.
Radim Zátopek
kurátor Muzea nákladních automobilů Tatra
Fotoalbum
