Johann (Hans) Ledwinka

„Prokázal se jako svědomitý a obratný konstruktér s vlastními nápady, snadným a jasným porozuměním a zvláštní schopností přizpůsobit se novým úkolům a konstrukčním metodám, které byly v té době neobvyklé. Tyto vlastnosti ve spojení s velkou pílí mu umožnily získat hluboké odborné znalosti.“  Těmito slovy ohodnotil profesor Richard Knoller v roce 1917 Hanse Ledwinku, jehož výročí 145 let od narození si dnes připomínáme.

Hans Ledwinka

Hans Ledwinka, psáno také Johann či Hanuš, se narodil 14. února 1878 v Dolnorakouském Klosterneuburg jako páté dítě v rodině Antona Ledwinky (1840-1903) a Leopoldiny rozené Weißmannové (1843–1923). Vzdělání získal v rodném Klosterneuburgu a ve Vídni, kde v roce 1897 ukončil státní průmyslovou školu.

Od září 1897 pracoval ve firmě Nesselsdorfer Wangenbau-Fabriks Gesellschaft, dnešní Tatra Truck a. s., kde se podílel na vývoji a stavbě prvních osobních a nákladních automobilů. Po pěti letech odešel, počátkem roku 1902, do Vídně k firmě Alex Friedmann. V tomto významném rakouském podniku získal místo konstruktéra v automobilovém oddělení, kde působil čtyři roky. Na počátku roku 1906 z firmy odešel, protože její majitel přesunul výrobu automobilů do Paříže. Během svého působení u Friedmanna prohluboval své odborné znalosti v oboru konstrukce automobilů. V letech 1903 až 1904 studoval u profesora Richarda Knollera na C. k. Vysoké škole technické ve Vídni a v roce 1905 absolvoval šestiměsíční studijní pobyt u společnosti Weyhers & Richemond ve Francii. Věnoval se zde také konstrukcím a výrobě automobilů, pro změnu však parních. On sám automobily nejen stavěl, ale také řídil, což nebylo pro tuto dobu obvyklé, od 28. května 1906 byl držitelem řidičského oprávnění.

V listopadu 1906 se vrátil do podniku Nesselsdorf Wagenbau-Fabriks Gesellschaft jako vedoucí oddělení výroby automobilů a působil v této funkci nepřetržitě jedenáct let do srpna 1917, kdy odchází do rakouské Zbrojovky a. s. ve Steyeru. Zastává zde místo šéfkonstruktéra. V roce 1921 se definitivně vrací do bývalého podniku Nesselsdorf Wagenbau-Fabriks Gesellschaft, který již nese název Kopřivnická vozovka, akciová společnost. Nejdříve opět jako šéfkonstruktér, později jako ředitel, zde působil v rámci Závodu Tatra a. s. a Závodů Ringhoffer – Tatra a. s. až do května 1945.

Po dobu svého působení v Kopřivnici se věnoval především stavbě automobilů, je tvůrcem koncepce automobilového rámu s centrální nosnou rourou, výkyvnými polonápravami a vzduchem chlazeným motorem.  Poprvé tuto konstrukci použil u vozu Tatra 11, které se dostalo zasloužené pozornosti na XV. mezinárodní výstavě automobilů v Praze v roce 1923. Toto technické řešení se u vozidel Tatra používá dodnes. Jeho rukopis je vidět na všech modelech automobilů značky Tatra z let 1921 až 1945. V průběhu dvacátých a třicátých let 20. století uváděl do praxe další technické inovace, jednalo se například o umístění motoru vzadu, aplikaci aerodynamických tvarů aj.

Osudovým se mu stal konec II. světové války. V listopadu 1945 byl zatčen v internačním táboře v Praze Modřanech a převezen do Nového Jičína. Zde byl tři roky držen ve vazbě a v září 1948 byl odsouzen Mimořádným lidovým soudem v Novém Jičíně na šest let. Vzhledem k tomu, že mu byla do trestu započtena také tříletá vazba, byl v roce 1951 propuštěn a odešel do Rakouska, později do Spolkové republiky Německo. Přes svůj vysoký věk se i nadále věnoval konstrukci automobilů a svou koncepci podvozku uplatnil u některých vozů Steyer-Daimler-Puch. Hans Ledwinka zemřel 2. března 1967 v Mnichově. V roce 1992 byl Nejvyšším soudem České republiky zproštěn obžaloby z roku 1948. Zajímavostí je, že se tak stalo 14. února, čímž se toto datum pro něj stává osudovým.

Hans Ledvinka byl za svého života velmi uznávaným a oceňovaným odborníkem. V roce 1943 mu byl udělen čestný doktorát na Vídeňské technice. Další ocenění mu bylo uděleno v roce 1961, kdy získal Medaili Rudolfa Diesela. Po své smrti v roce 2007 byl na ženevském autosalónu Geneva Motor Show uveden do síně slávy nejvýznamnějších evropských automobilových konstruktérů.

Hans Ledwinka nežil jen prací konstruktéra, během svého prvního pobytu v Kopřivnici uzavřel v roce 1901 sňatek s Marií Fabigovou (1897–1926). Z manželství vzešli dva synové, Fritz Ledwinka (1902–?) a Erich Ledwinka (1904–1992). Oba se „potatili“ a své kariéry zasvětili konstruování automobilů. Erich Ledwinka pracoval v první polovině čtyřicátých let v kopřivnické Tatře a v období 1950 až 1976 spojil svou kariéru s firmou Steyer-Daimler-Puch.

Pavel Bek - kurátor Muzea nákladních automobilů Tatra


Hans Ledwinka (foto Zemský archiv Opava - kolorováno)
Marie Ledwinková Zemský archiv Opava - kolorováno)
Podvozek nákladního vozu - kolorováno
Tatra 87 - kolorováno
Tatra 27b - kolorováno
Tatra 77 - kolorováno