Speciál T 111 pro švédská letiště
Tehdy jako národní podnik získala Tatra v roce 1956 jednorázovou zakázku na sedm podvozků v provedení valník se závěsem pro přívěs. Vyrobeny byly na „odchylku“, měly zelený lak a především upravený motor, který dosahoval větších otáček než u sériově vyráběných stojedenáctek tak, aby splňoval požadavek na maximální rychlost, dle zadání 93–97km/h.
Chassis ve Švédsku získaly od firmy Karlaverken nejen nástavbu – tedy cisternu, čerpadlo a skříň, ale i kabinu vozidla. Proto také vypadá jinak než sériová T 111. Kromě jiného je opatřena i zvláštním trubkovým rámem na ochranu předního skla při průjezdu lesem a lesním houštím. Nejen díky tomuto specifickému designovému prvku je tento speciál jednoduše poznatelný. Kromě kabiny jsou technickou zajímavostí také relátka značky Bosch.
Plně pojízdná tatrovka v pořadníku na renovaci
Tatra 111 byla plně využívána na letišti ve Stockholmu až do roku 1992, kdy ji získal historický klub, který plánoval její renovaci. Jak se záhy ukázalo, stal se z toho nesplnitelný úkol. A tak tatrovka zůstala stát venku napospas rozmarům severského počasí dalších téměř dvacet let, než ji našel a přivezl sběratel tatrovek Milan Horka do České republiky, do svého soukromého muzea Tatra 111. V Dobříči tak v roce 2011 získal letištní speciál střechu nad hlavou, nikoli však „nový kabát“. Až za dalších deset let se začalo jednat o odkoupení tohoto veterána do Kopřivnice. A tak se první červencovou sobotu roku 2022 Tatra 111 letištní speciál vrátila do kopřivnické Tatry. I když byla tatrovka přivezena na přívěsu, je plně pojízdná, což je hodně důležitá věc, jak prozradil pan Ondřej Skácel, konstruktér v Tatra Trucks a mimo jiné také koordinátor loňského návozu všech vozidel do Muzea nákladních automobilů Tatra. „Renovací letištní speciál projít musí, takto je T 111 nevystavovatelná. Samozřejmě je 20 let, kdy stála venku, na ní znát, ale je téměř kompletní. Nejhůře dopadla kabina a nástavba, koroze je na obou částech velmi rozsáhlá. Ale dokážeme si s tím poradit, zvládli jsme již horší věci,“ komentoval vizuální a technický stav tatrovky Ondřej Skácel.
Nový exponát MNAT?
Staré vozy se renovují proto, aby byly vystaveny a nezůstaly odepřeny zrakům veřejnosti. Kdy však k tomu dojde v případě tohoto veterána, to neví ani pan Skácel. V depozitáři se právě opravují také T 500 HB, T 138 S3, T 148 S1, T 116. Tatru 816 G3 LIWA oprava čeká. A svou roli určitě hraje i cena renovace. Největší položku bude tvořit klempířské práce na kabině a nástavbě. Oříškem bude sehnat originální příslušenství, jako skleněná zadní světla Bosch nebo originální kliky na dveře nástavby. Pokud se zadaří, vyjde na renovaci rozpočet již v příštím roce. Práce však mohou trvat i dva roky.
A tak nezbývá než doufat, že se do té doby najde v MNAT místo, kde jedinečnou Tatru 111 švédský letištní speciál umístit. Věřme, že návštěvníci dostanou možnost obdivovat tuto krásku i ve skutečné velikosti.
Prozatím si ji přijďte prohlédnout v podobě papírového modelu, který najdete v tematické sekci hasičů.