120 let od narození Ericha Ledwinky

Dne 15. července 2024 uplynulo 120 let od narození automobilového konstruktéra, inženýra, pilota a automobilového závodníka Ericha Ledwinky, který se významně zapsal do konstrukční historie podniků Závody Tatra a. s., Závody Ringhoffer-Tatra a. s. a Steyr-Daimler-Puch AG.

Erich Ledwinka

Erich Ledwinka se narodil 15. července 1904 v Klosterneuburgu v Dolním Rakousku jako druhorozený syn do rodiny automobilového konstruktéra Hanse Ledwinky a jeho ženy Marie Ledwinkové, rozené Fabig. V Kosterneuburgu byl také 28. července v kostele svatého Martina pokřtěn jako Erich Karl Leopold Ledwinka.

V roce 1906 jako čtyřletý přichází se svými rodiči do Kopřivnice, kde absolvoval v letech 1910 až 1915 německou obecnou školu. Střední vzdělání získal v letech 1915–1916 na Státním reálném gymnáziu (německém) v Novém Jičíně a 1916–1922 na Bundes – Oberrealschule ve Štýru. Jeho otec Hans Ledwinka v letech 1917–1921 zastával ve zdejší zbrojovce pozici šéfkonstruktéra. Mladý Erich po završení středoškolského vzdělání absolvoval v letech 1922 až 1929 obor strojní inženýrství na Vysoké škole technické ve Vídni. (Teschnische Hochschule Wien).

V roce 1930 nastoupil do podniku Závody Tatra a. s. v Kopřivnici a vydal se ve stopách svého otce. V továrně kopřivnické Tatry působil na pozici konstruktéra do roku 1937. Zde se aktivně podílel na konstrukci osobních a nákladních automobilů. Jedná se například o osobní automobil Tatra 57 nesoucí přezdívku „Hadimrška“. Společně s otcem a Erichem Übelackerem spolupracoval na vývoji aerodynamických automobilů Tatra 77, Tatra 87, Tatra 97 a prototypu Tatra V 570.

Erich Ledwinka se na počátku třicátých let aktivně účastnil automobilových závodů. V roce 1932 absolvoval s „Hadimrškou“ Tatrou 57 Mezinárodní alpskou jízdu (International Alpenfahrt) a v následujícím roce získal jednu z 21 cen v závodě o Rakouský alpský pohár (Österreichichen Alpenpokal).

V roce 1937 uzavřel Erich sňatek s Charlottou Hückelovou, pocházející z významné podnikatelské rodiny Hücklů z Nového Jičína. Měli spolu tři děti, chlapce Hanse a dvě dcery, Heidemarii a Gabrielu.

V období let 1937 až 1940 byl vyslán do Berlína k firmě Bücker-Flugzeugbau, kde se měl a také seznámil s konstrukcí leteckých motorů. Toto jeho pracovní angažmá souviselo s plánem firmy Závody Ringhoffer – Tatra a. s. na samotný vývoj a výrobu letadel. U Bückera se Erich podílel například na vývoji čtyřválcového vzduchem chlazeného motoru s výkonem 70 HP a osmiválcového vzduchem chlazeného motoru do V o výkonu 130 HP. V té době se stal aktivním letcem, pilotem. Erich si chtěl sám vyzkoušet jím konstruované letecké motory a proto absolvoval letecký kurz a získal pilotní průkaz.

V roce 1940 se vrátil do Kopřivnice a až do roku 1945 působil na pozici šéfkonstruktéra a vedoucího vývoje nákladních automobilů závodu v Kopřivnici. Podílel se například na konstrukci nákladních automobilů Tatra 27b a Tatra 111. Na konci II. světové války bylo konstrukční a vývojové oddělení kopřivnické továrny přesunuto do pražského ústředí koncernu Ringhoffer-Tatra. Erich tedy společně se svým otcem Hansem Ledwinkou odešel do Prahy a následně utekl před blížící se Rudou armádou do Bavorska.

V letech 1945 až 1950 působil Erich Ledwinka jako samostatný inženýr pro firmu Füchsl (Fahrzeug – und Maschinenbau) v Dingolfingu. Následně 1950–1976 byl zaměstnán u firmy Steyr-Daimler-Puch AG. V roce 1952 byl pověřen vedením zkušebního oddělení této firmy v továrně ve Štýru (Steyr). Od roku 1955 působil v továrně Steyr-Daimler-Puch ve Štýrském Hradci (Graz). Nejdříve na pozici šéfkonstruktéra, později zastával pozici technického ředitele. V roce 1976 odešel na zasloužený odpočinek.

Erich Ledwinka stál po dobu svého působení u firmy Steyr-Daimler-Puch za konstrukcí motorů osobních automobilů Steyr 2000 Grand Vue (licence Fiat 1900 (1953)), Puch 500 (licence Fiat 500 (1957)) a konstrukcí víceúčelových vojenských vozidel Steyr-Puch Haflinger a Steyr-Puch Pinzgauer, jejichž konstrukční řešení bylo oceňováno po celém světě.

Jeho práce automobilového konstruktéra byla ceněna již během jeho života, v roce 1973 obdržel Velké čestné vyznamenání Štýrska, o dva roky později v roce 1975 získal Čestné vyznamenání Rakouské republiky ve zlatě. V roce 1983 pak jeho práci ocenila jeho mateřská Technická univerzita ve Vídni Zlatým inženýrským diplomem. V roce 1984 obdržel dvě ocenění, a to od města Štýrský Hradec a od Rakouského automobilového, motocyklového a turistického klubu. V prvním případě se jednalo o Zlaté čestné vyznamenání města Štýrského Hradce a v druhém o Výroční medaili Manfreda Mautnera-Markhofa. O rok později, 1985, byl vyznamenán Spolkovou zemí Štýrsko (Velké čestné vyznamenání ve zlatě za zvláštní zásluhy o Spolkovou zemi Štýrsko) a zemskou vládou ve Vídni (Stříbrné čestné vyznamenání za zásluhy o Vídeňskou provincii). V roce 1986 mu byl udělen Rakouským spolkovým prezidentem Rudolfem Kirchschlägerem titul profesor.

Uznáváný a oceňovaný automobilový konstruktér Erich Ledwinka zemřel 23. února 1992 ve věku 88 let. 

Pavel Bek
Kurátor sbírky MNAT


Fotoalbum

Erich Ledwinka - matriční zápis z roku 1904
Emil Hanzelka, Erich Ledwinka, Josef Vermiřovský v roce 1968 před tehdejší budou technického muzea