Ruský útok na Ukrajinu v únoru 2022 je posledním dějstvím historicky mimořádně komplikovaných rusko-ukrajinských vztahů, nikoliv nahodilým incidentem. V uplynulém století se tyto vztahy změnily v konfrontaci, která měla z pohledu kremelských vládců nejméně tři dimenze: 1. geopolitickou expanzi; 2. upevňování politického systému v období Sovětského svazu; 3. pokus o revizi výsledků studené války, k nimž náleží i vytvoření suverénního ukrajinského státu. Všechny tři rozměry byly a jsou vtěleny do různě stupňovaného popírání ukrajinské národní emancipace a státnosti a opakovaně je doprovází masivní násilí, a dokonce genocidní praktiky. Přestože vývoj na Ukrajině po první světové válce přinesl i řadu násilných vln, jejichž aktéry byli i samotní Ukrajinci (např. střety s Poláky v období druhé světové války a po ní), je rusko-sovětský tlak na Ukrajinu zdaleka nejtrvalejší a nejničivější.
Vizitka:
prof. PhDr. Jiří LACH, M.A., Ph.D. / Po studiu politologie a historie (Mgr. – FF UP, 1996) a sociologie na Středoevropské univerzitě v Praze (M.A. 1996) završil doktorské studium politologie disertační prací o Josefu Šustovi a Dějinách lidstva (Ph.D. – FF UP, 2000). Na základě anglického životopisu válečného prezidenta akademie Josefa Šusty obhájil rigorózní práci v oboru historie (PhDr. – FF UP, 2005). V rámci dlouhodobého zájmu o dějiny české a světové historiografie v kontextu politických změn 20. století jsem připravil řadu textů o českých i zahraničních historicích (Josef Šusta, Jaroslav Werstadt, Tony Judt, Eric Hobsbawm). Rozsáhlý publikovaný životopis o Josefu Borovičkovi posloužil jako podklad pro úspěšné habilitační řízení v oboru historie (doc. – FF UP, 2006). Na podkladu další rozsáhlé pedagogické práce a publikačních výsledků byl v listopadu 2015 jmenován profesorem pro obor historie. V letech 2010 - 2018 vykonával funkci děkana FF UPOL.
Zdroj: Československá bibliografická databáze.