TATRA 111

V roce 2022 oslaví 80. výročí jeden z nejslavnějších nákladních automobilů z produkte kopřivnické automobilky Tatra 111.   Jen málo typů, které se v Kopřivnici zrodily byly pro výrobu a historii podniku tak zlomové, jak tento. Výkonem, schopnostmi i podílem odvedené práce se Tatra 111 nesmazatelně zapsala do historie průmyslové výroby v Československu.

Tatra 111

V roce 2022 oslaví 80. výročí jeden z nejslavnějších nákladních automobilů z produkte kopřivnické automobilky Tatra 111.   Jen málo typů, které se v Kopřivnici zrodily byly pro výrobu a historii podniku tak zlomové, jak tento. Výkonem, schopnostmi i podílem odvedené práce se Tatra 111 nesmazatelně zapsala do historie průmyslové výroby v Československu.

Práce na automobilu typ 111 zahájila automobilka v roce 1942 a jednalo se o automobil s podvozkovou koncepcí centrální nosné roury, který pomohl Tatře získat historický věhlas ve výrobě nákladních automobilů. Již předchozí typ T81 vykazoval velmi dobré vlastnosti a T111 byly jeho přímým nástupcem. Z počátku byla T 111 vyráběna s nosností 6.500 kg, postupně však byla modernizována až do nosnosti 10.000 kg. Měla pohon všech kol s vypínatelným pohonem přední nápravy, uzávěrky diferenciálů a jako pohonná jednotka posloužil nový tatrovácký motor, první vzduchem chlazený dvanáctiválec o zdvihovém objemu 14,8 litru (vrtání 110 × zdvih 130 mm) s označením T103 a vývojovým označením V910, který dosahoval výkonu 210 koní. Jednalo se o automobil, který dokázal transportovat těžký náklad v terénních podmínkách, kde jiná vozidla selhávala.  

Jeho zrození v období druhé světové války nebylo zrovna nejšťastnější. Továrna byla pod německou správou, a tak zde byl předpoklad, že právě v jejich vojenských jednotkách bude automobil sloužit. Na druhou stranu potřeba nového vozidla uchránila kopřivnickou továrnu před orientaci na leteckou či válečnou výrobu. Díky nedostatku plechu měly kabiny velmi jednoduchou konstrukci, a to v kombinaci dřeva a překližky. Ušetřil se tak drahý a nedostatkový plech. Právě kabina byla nejčastěji konstrukčně a tvarově pozměňována. V období druhé světové války mělo přední okno negativní sklon, který bránil odleskům směrem nahoru, a tedy do jisté míry zvyšoval nenápadnost vozidla v terénu před potencionálním útokem ze země i ze vzduchu. Technologie a tvar se vyvíjely postupně s dobou a ke konci výroby byla kabina T111 již celá z plechu.

První série T111 byly na relativně nízké úrovni kvality. Mohl za to nedostatek důležitých materiálů využívaných ve strojírenství, zejména mosaz, bronz, měď a další. I ocel, používaná ve výrobě, byla podřadnější kvality, než by si takový výrobek zasloužil. Často se využívalo stavební oceli namísto strojní. Do jaké míry se na nízké kvalitě prvních T111 podepsali čeští dělníci, můžeme jen spekulovat. V každém případě se jednalo o novinku, která svým provozovatelům velmi dobře sloužila.

Kvalita T111 se zlepšila po světové válce a začala se psát neopakovatelná historie tohoto slavného automobilu. Po únorovém puči v roce 1948 se stala Tatra 111 symbolem budování světového socialismu. Mimo běžnou práci při obnově země po válce a v rámci infrastruktury ČSR, byla tato vozidla nasazena hlavně na velkých stavbách socialismu nejen u nás, ale i ve světě. K vysoké životnosti T111 v těžkých provozních podmínkách přispěl i vývoj a úpravy motoru, u kterého byl z důvodu zvýšení životnosti, spolehlivosti a možnosti dlouhodobého zatížení snížen výkon na 180 koní při 1 800 ot/min. Kvalita a schopnosti motoru se projevovala zejména při práci v chladných oblastech Sovětského svazu. Schopnosti podvozku tvořeného centrální nosnou rourou a výkyvnými polonápravami, konstrukčně přizpůsobeného náročným pracovním podmínkám mimo zpevněné komunikace, zajistily vozidlu vynikající průchodnost terénem. Provoz v klimatických podmínkách Sovětského svazu kladl na motor i podvozek velké nároky. To vyžadovalo i zvláštní režim zacházení. Při teplotách -40°C musel být motor neustále v chodu a jeho pracovní etapa trvala cca tři měsíce. Potom byl celý automobil poslán k opravě do dílen. V případě nechtěného zastavení motoru bylo k rozehřátí použito ohně. Pokud ani poté motor nenaskočil, musel do dílen. K zabránění zamrzání částí automobilu a motoru byla později využívaná vyhřívaná stání, na kterých byl proud teplého vzduchu pomocí rourového rozvodu směrován přímo pod automobil.

Typ 111 byl vyráběn od roku 1942 do roku 1962 a stala se po tuto dobu nosným pilířem produkce nákladních automobilu Tatra. Celkem bylo vyrobeno 33691 vozidel ve variantách T111, T111R, T111NR.

Ještě mnoho let po skončení výroby plnily své poslání ve všemožných podnicích po celém Československu, než byly nahrazeny novými typy z kopřivnické továrny.


Fotoalbum