Misky s aplikou v podobě vodního ptáka u barbarských společností doby římské
Zájem o výklad někdejšího významu misek s omfalem v životě populací obývajících naddunajskou část barbarika doby římské vyvolal sběr informací k okruhu keramických výrobků, které reprezentuje fragment misky vyzvednuté z výplně osamocené zahloubené chaty z doby římské ve Slavkově u Brna. Nález představuje část nádoby se dnem formovaným do podoby omfalu, na jehož vrcholu bylo vymodelované ptačí tělo připomínající kachnu. Bylo jasné, že zhotovení předmětu bylo vedeno snahou výrobce, aby po naplnění nádobky vodou nebo jinou tekutinou kachnička „plavala“ na hladině, jak to předvádíme na moderní replice zhotovené v době přípravy tohoto textu (obr. 1).
Správnost identifikace zvířete, jemuž v případě nálezu ze Slavkova u Brna chyběla hlava, potvrdil objev podobného zlomku (obr. 2), při výzkumu sídliště z doby římské v Drnovicích. Výplň zahloubeného objektu v tomto případě navíc obsahovala i miniaturní nádobku, misku s prohnutým hrdlem, a výzdobou v podobě dvou vodorovných řad barbotina. Na hrdle této misky (obr. 3, tab. 7: 13) lze sledovat neobvyklou výzdobu, vytvářenou liniemi jemných vpichů skládajících útvary, které s jistou pravděpodobností odpovídají písmu nebo jsou výsledkem snahy o napodobení písma.
Do kategorie misek s ptačí aplikou pak bylo možné s jistou pravděpodobností zařadit také zlomek plastiky v podobě kachny, pocházející z výplně zahloubené chaty z mladší doby římské v Červeníku na jihozápadním Slovensku (obr. 4). Dále k nim nejspíš náleží zlomek získaný v průběhu akcí amatérských archeologů na sídlišti v lokalitě Stranning v centrální části naddunajského Dolního Rakouska (obr. 5); tento nález je kladen do stupně B2 starší doby římské. Vodní pták je v tomto případě umístěný na dně nádoby, zdá se, že bez toho, aby byl pod ním vymodelovaný omfalos. Podle publikované kresby do sledovaného okruhu předmětů náleží zlomek z Drösingu, opět v Dolním Rakousku; plastika má zjevně ptačí vzhled a navíc se na spodní straně nalézá důlek – snad omfalos nádoby (obr. 6). Nálezci je ale považovaný za fragment pokličky s plastikou holubice. Ze starších moravských nálezů lze brát v úvahu zlomek z Uherského Brodu, pocházející ze sběrů v trati „U Kučovské lávky“.
Prvotní pochyby, zda exempláře ze Slavkova a Drnovic nebyly pouze zcela ojedinělými, náhodně zhotovenými produkty, vyvrátil nález ze sídliště v Hrušovanech u Brna. Ze střepů vyzvednutých ze zahloubené chaty 502 se podařilo rekonstruovat odpovídající nádobu. Samotná plastika a i odpovídající mísa byly modelovány v mnohem větších rozměrech, u mísy průměr dosahuje až 22,65 cm a výška 7,3 cm; maximální délka těla samotné plastiky (bez chybějící části) je 7, 7 cm. Vnější povrch v tomto případě byl navíc zdobený rytými vzory (obr. 7, tab. 7: 8). V případě Hrušovan u Brna se ve výplni nalezla ještě téměř celá kalva koně uložená ve vchodovém výklenku.
Misky s kachními aplikami mají mnohem starší, hmotově přitom mimořádně blízké obdoby. Otevřené keramické tvary opatřené plastikami v podobě vodních ptáků vymodelovaných na dně pocházejí z oblastí obývaných lidem lužické kultury, z území ležících v západní části její ekumeny. Jako nejbližší paralely lze uvést exempláře z Wartosławi a Krasnego Dłużka v západním Polsku; další ukázkou ze starší doby železné, z okruhu kultury billendorfské, je miska s řadou plastik čtyř vedle sebe postavených vodních ptáků pocházející z lokality Klein Döbern v Meklenbursku (obr. 8). Zatím nejmladším známým příkladem nádoby s kachničkou je skleněný výrobek vyzvednutý z merovejského hrobu na pohřebišti na lokalitě Wesel-Bislich, která leží na pravém břehu dolního Rýna (obr. 9). Tento výrobek měl být zhotovený v pozdněantických sklárnách v prostoru Kolína nad Rýnem a do mladšího nálezového souboru se dostal již jako antikvita. Domnívám se, že sklářská huť předmět vyrobila podle zvláštního zadání, možná podle předlohy z hlíny nebo ze dřeva.
Lze se domnívat, že misky s omfalem a plastikou v podobě kachničky představovaly celek, který prezentoval jistou ideu, srozumitelnou ve své době. Část produktů stejného vzhledu a významu přitom může unikat archeologickému poznávání – například pokud existovaly plastiky ptáčků vyřezané ze dřeva, mohly být vkládané do plochých keramických výrobků a po naplnění tekutinou by plavaly po hladině; nelze navíc vyloučit, že otevřené vrchlíkové tvary zhotovené z hlíny měly svoje pendanty v dlabaných dřevěných nádobách; konečně u soustruženého nádobí v místech fixace nutně vznikal u středu obrobku vyčnělý útvar, který odpovídal omfalu. K jeho odstranění docházelo až po skončení všech pracovních operací.
Seriál nemá za cíl sledovat všechny souvislosti, ani prezentovat všechny použitelné artefakty, data a v minulosti vyslovené názory. Datování širokého spektra artefaktů vyrobených z různých materiálů uváděné v textu užívá časové zařazení prezentované v citovaných zdrojích, někdy ale zjevně antikvovaný stav generuje problémy; uplatnění aktuálních chronologických dat ale nemá zásadní význam pro vlastní argumentaci. V problémových situacích a při absenci opor pro určení časového rámce je uvedeno datování podle Atlasu pravěké Evropy - o tuto práci se opírám jako o učebnicový, bazální zdroj údajů.
Bylo rezignováno na informace ze středo- a předoasijských civilizačních center, a není užíváno ani materiálů z oblasti obývaných nositeli evropských neolitických nebo eneolitických kultur. Zde se, že počínaje kulturou Vinča - Turdas, celkem často objevuje výzdoba z okruhů, které v mladších obdobích bývají zařazovány do okruhu sluneční symboliky (především spirála, různě členěné kruhy), a nechybí ani indicie pro existenci příbuzných znaků už ve středoevropském neolitu (kultura s lineární keramikou). V eneolitických kulturách lze navíc zaznamenat i misky opatřené omfalem a současně pokryté na vnějším povrchu radiální výzdobou. Takové lze najít například v okruhu kultur šňůrového komplexu, v bádenské kultuře a samozřejmě i dalších. Na analýzu odpovídajících materiálů zatím rezignuji. Napříč časem a prostorem totiž opakovaně vznikaly téměř shodné produkty - pro nálezy aplikovaných plastik vodních ptáků z doby římské, velmi dobrou analogii představuje např. zlomek tvarovaný do podoby (zjevně plavající) kachny z Boskovštejna (obr. 10), ze sídliště moravské malované keramiky; využívat informace o takových artefaktech by nemělo v této chvíli význam.
Mgr. Radka Knápek
Použitá literatura
Allenbauer, S. - Jedlicka, F. 2000 : Drösing, Fundberichte aus Österreich 38, 1999, Wien 2000, 839-841.
Bouzek, J. 2015: Mezi archeologií a historií. Praha 2015.
Buchvaldek, M. - Košnar, L. - Lippert, A. 2007: Archeologický atlas pravěké Evropy. Praha 2007.
Filipová, M. - Harangozóová, E. 2015: Sídliště z doby římské v Hrušovanech u Brna (okr. Brno-venkov), Pravěk NŘ 22/2014, 2015, 257-311.
Gediga, B. 1970: Motywy figuralne w sztuce ludności kultury łużyckiej. Wrocław – Warszawa – Kraków 1970.
Grote, U. 2000: Scherzartikel oder Kultobjekt? Eine merowingerzeitliche Glasschale mit Vogelplastik aus dem fränkischen Gräberfeld von Wesel-Bislich. In: Ch. Keller (Hrsg.): Bonner Beiträge zur Vor- und Frühgeschtlichen Archäologie 1. Certamina Archaeologica, Festschrift für Heinrich Schnitzler, Bonn 2000, 163-169.
Kolník, T. 1980: Rímske a germánke umenie na Slovensku. Bratislava 1980.
Mikulková, B. 2000: Drnovice. In: M. Čižmář - K. Geislerová - J. Unger (ed.): Výzkumy – Ausgrabungen 1993-1998. Brno, Ústav archeologické památkové péče Brno, 2000, 151-152.
Motyková-Šneidrová, K. 1960: Drobná hliněná plastika z doby římského císařství z Čech, Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et historica 3/1959 (Filipův sborník), Praha 1960, 233-239.
Peškař, I. 1962: Moravské nálezy zoomorfní keramiky z doby římské, Sborník Československé společnosti archeologické 2, Brno 1962, 279-289.
Podborský, V. 1993: Lid s moravskou malovanou keramikou. In: V. Podborský a kol.: Pravěké dějiny Moravy, Vlastivěda moravská, Země a lid, NŘ, sv. 3. Brno 1993, 108-145.
Pollak, M. 1980: Die germanischen Bodenfunde des 1. - 4. Jahrhunderts n. Chr. im nördlichen Niederösterreich, Wien 1980.
Šedo, O. 2005: Zlomek hliněné plastiky v podobě vodního ptáka z doby římské ze Slavkova u Brna. Pravěk NŘ 13/2003, 2005, 377–385.
Uhlířová, H. 2014: Archeozoologické zpracování materiálu ze sídliště doby římské z Hrušovan u Brna, Pravěk NŘ 22, 2014, 313-326.
Fotoalbum
