V rámci akce "Černá řemesla na hradě", kterou každoročně pořádá město Štramberk během Dnů evropského dědictví, jsme provedli na Trúbě již několik úspěšných experimentálních taveb bronzu ve spolupráci s Národním geoparkem Podbeskydí a mistrem kovářem Lokim - Janem Lokajíčkem.
Podařilo se nám odlít na druhý pokus i bronzový srp, který nevyšel sice úplně dobře (mohli bychom jej označit za zmetka), ale jelikož se nám bohužel nepodařilo odlít pokus č. 1, kdy praskla forma, tak jsme zmetka nepřetavili a zkusili jej nabrousit, trošku naleštit, opatřit rukojetí a následně vyzkoušet v praxi při sklízení dlouhých třímetrových kopřiv (VIDEO ZDE), které experimentálně zpracovávají kolegové z pobočky Muzea Novojičínska, z Centra tradičních technologií v Příboře.
V naší krátké reportáži se můžete na fotografiích a videu podívat, jak sklízení bronzovým srpem probíhalo.
Prasklá forma na srp.
Naklepávání odlitého srpu.
Srp opatřený rukojetí, zatím nezafixovaný. Zkusili jsme provést malou zkoušku, během které se podařilo posekat pár kopřiv i bez zafixování rukojeti k srpu.
Detail fixování.
Na srpu se špatně odlil řap (takový zobáček), díky kterému se mohl ještě líp zafixovat. Ale nevadí, drží to i s tím malým, špatně odlitým. Typologicky se jedná o bronzový srp s řapem s postranními žebry, vnitřní žebro se stáčí k čepeli a vytrácí se u jejího břitu. Což tady bohužel není tak patrné, protože se srp neodlil dobře. Používaly se ve 13. - 10. stol. př. n. l. v mladší době bronzové.
Sklízení třímetrových kopřiv. VIDEO ZDE
Na uříznutí stačí jeden rychlý a přesný tah.
Ukázalo se, že i když je srp de facto zmetek, tak na jeho funkci to nemá vliv. Zvládli jsme jím posekat tyto dlouhé kopřivy.
Pozn.: I lidé v minulosti ne vždy zmetky přetavili. Často je upravili tak, aby je mohli používat nebo z nich vyrobili jiný nástroj. Např. ve Štramberku se nalezly sekerky (v minulosti zmetky nebo už jim přestaly sloužit), ze kterých lidé vyrobili kladívka.
Mgr. Radka Knápek, Mgr. Aleš Knápek (Muzeum Novojičínska, p. o.)
