Náš výjezd byl realizován díky podpoře z programu Erasmus+ KA1 – Learning Mobility of Individuals – School education, Adult education and Vocational education and training.

Philipps-Universität Marburg a město Hückeswagen

Na počátku druhého tisíciletí se objevují náznaky osídlení ve Štramberku na kopci Kotouč a v blízkosti Šutyrovy studánky. Nejvíce středověkých nálezů dnes pochází z oblasti Příbora, kde se již ve 13. století formovalo kolonizační centrum.
Kdo byli ti, co formovali náš kraj v této době? Na Novojičínsku se prolínaly zájmy rodu Hückeswagenů nebo olomouckého biskupství a dalších. Archeologie však stále tápe – kdo stál např. za výstavbou hradu Šostýn a kdo založil hrádky na Kotouči, zůstává záhadou.

Naším budoucím cílem je tyto otázky jednou zodpovědět a proto jsme se v rámci programu Erasmus+ vydali 7. 7. - 10. 7. 2024 do Německa, kde jsme naši vizi o spolupráci představili německým kolegům. Spolu s Universitou v Marburgu a městem Hückeswagen bychom chtěli připravit společný projekt, který se ponoří do hlubin historie a pokusí se objasnit tajemství, která nám naše středověké dědictví stále skrývá.

Průběh pracovní cesty

7. 7. 2024 krátce po příjezdu, nám kolegové z univerzity v Marburgu prezentovali lokalitu ranně středověkého hradiště a jeho informační cedule.

8. 7. 2024 jsme stáž na univerzitě v Marburgu zahájili návštěvou expozice mineralogického muzea univerzity.
Poté nás Prof. Felix Teichner seznámil s chodem university: ukázka univerzitního pracoviště, knihovny, laboratoří, přístrojů a software, ukázka výzkumů, archeologického materiálu a dobré praxe, kde byly tyto přístroje a software využity.
Následně proběhlo představení a seznámení s prací některých zaměstnanců.
Dále proběhla diskuze a powerpointová prezentace naší vize o budoucí možné spolupráci MNJ a university a nastínění možných otázek k řešení v budoucím společném projektu středověké kolonizace vedené z oblasti pocházejícími rody Hückeswagenů a Schauenburků.
Poté proběhla studijní návštěva hradu a univerzitního historického muzea v Marburgu.
Ve večerních hodinách proběhlo neformální diskusní setkání ke shrnutí předaných informací a možností spolupráce. Účastníci: Prof. Felix Teichner, Christoph Salzmann, MA, Tobias Heuwinkel, MA, Radka Knápek, Aleš Knápek. Během setkání jsme měli příležitost diskutovat o možnostech sdílení technologií, softwaru a dalších zdrojů, které by mohly být využity při výzkumech na Novojičínsku.

Důležitým bodem programu byla 9. 7. 2024 návštěva města Hückeswagen, historického sídla rodu, který sehrál klíčovou roli při středověké kolonizaci oblasti Nového Jičína. Místostarostka města Hückeswagen Anja Kölsch nás provedla veřejnosti nepřístupnými prostorami zámku (bývalého hradu) v centru města, jehož součástí je také muzeum. Objekt momentálně vstupuje do rekonstrukce, která jej má celý přizpůsobit potřebám moderní interaktivní expozice. Prohlídka zámku a diskuze s místostarostkou Anjou Kölsch nám poskytly cenné podklady pro budoucí projekt zaměřený na prezentaci příchodu Arnolda z Hückeswagen na Starý Jičín v roce 1242. Tento projekt by mohl mít ambici propojit historii obou regionů a vytvořit dvojjazyčné materiály pro návštěvníky muzeí na obou zainteresovaných stranách.

10. 7. 2024 návrat do ČR.

 

STŘEDOVĚKÁ KOLONIZACE A VLIV HÜCKESWAGENŮ NA ROZVOJ REGIONU NOVOJIČÍNSKA

Příbor: Klíčový bod středověkých obchodních cest a dědictví Hückeswagenů

V období středověku, konkrétně ve 13. století, se významným hráčem v rozvoji regionu dnešního Novojičínska stalo město Příbor, jehož kolonizaci inicioval rod Hückeswagenů. Tento německý rod, pocházející z oblasti kolem města Hückeswagen, hrál klíčovou roli v osidlování a rozvoji Moravy.

Rod Hückeswagenů, který měl v regionu značný vliv, přivedl nové osadníky a podporoval rozvoj města jako strategického obchodního a hospodářského centra. Jejich činnost zahrnovala nejen správu a ochranu nově osídlených území, ale také podporu místního obchodu a infrastruktury.

Pod jejich patronací se Příbor rychle stal významným bodem v obchodních cestách, což přispělo k jeho ekonomickému růstu a rozvoji. Tato středověká kolonizace nejenže přetvořila Příbor v důležitý obchodní uzel, ale také položila základy pro jeho budoucí rozvoj a prosperitu v následujících stoletích.

Štramberk ve středověku: Fascinující historie skrytá pod povrchem

V hlubinách historie Štramberka se ztrácí příběhy středověkého osídlení, které mizí ve stínu slavných neandrtálců a Keltů. Vrch Kotouč, dnes známý především díky své přírodní kráse, byl ve své době centrem dění, a to i díky strategické poloze na obchodní trase spojující sever s jihem. Právě středověké archeologické nálezy jsou důležitým klíčem k pochopení počátků osídlení tohoto regionu ve středověku. Mezi zajímavé objevy patří pozůstatky penězokazecké dílny z 15. století, která nám poskytuje neobvyklý pohled do tehdejší společnosti, kdy ne vždy legální činnost byla součástí každodenního života.

Významný průlom v poznání středověkého Štramberka přišel díky práci německého badatele Gustava Stumpfa, jenž zdokumentoval dvě opevněné lokality na vrchu Kotouč – Panskou vyhlídku a Jurův kámen. Tato místa, dříve interpretovaná jako pravěká, byla ve skutečnosti pozůstatky středověkých hrádků.

Zajímavým objevem byly i pozůstatky středověké osady nedaleko Mírové studánky. Nálezy dřevěných staveb s hliněnými omítkami ukazují na osídlení spadající do druhé poloviny 13. století, což potvrzuje přítomnost kolonizačních snah právě v tomto období.

Starý Jičín: Od středověkého hradu k tiché obci plné historie

Starý Jičín je fascinující historickou lokalitou, která svou strukturou a vývojem nabízí pohled na vývoj sídel v severovýchodní části Moravy. Tento příklad kolonizačního úsilí z 13. století poskytuje cenný kontext pro pochopení proměn krajiny a role, jakou hrála strategická poloha sídla. Starý Jičín má důležitý význam pro pochopení širších souvislostí středověkého osídlení v regionu a jeho proměny v průběhu staletí.

Urbanistický vývoj sídla odráží historické a geografické vlivy, jakými byly komunikace spojující Podunají a moravské úvaly s oblastmi Horního Slezska. Postupně ztrácel význam a stal se běžnou obcí, zatímco role regionálního centra přešla na Nový Jičín. Tento přechod dobře ilustruje, jak změny ve strategických a ekonomických potřebách formovaly osudy jednotlivých sídel. Urbanistický plán a historická architektura Starého Jičína se zachovaly navzdory úpadku jeho významu. Zřícenina hradu i oválný tvar náměstí představují hmotné svědectví o původní středověké struktuře, zatímco novověké přestavby odrážejí postupné adaptace na nové podmínky.

Hrad Šostýn: Ztracená pevnost v srdci středověké kolonizace

Hrad Šostýn a oblast Starého Jičína jsou úzce spojeny se středověkou kolonizací, kdy němečtí osadníci a šlechtické rody, jako Hückeswagenové, přinášeli nový rozvoj do regionu. Oba tyto příklady ilustrují význam šlechtických sídel a měst při kolonizaci moravského území. Šostýn, postavený kolem roku 1280, byl důležitou pevností na obchodních trasách, ale jeho osud byl poznamenán válečnými konflikty a loupežnickou činností, což vedlo k jeho úpadku během husitských válek.

Podobně jako Starý Jičín, byl i Šostýn zapojen do širšího kontextu kolonizace, kdy nově vznikající sídla často sloužila jako centra správy, obchodu a obrany. V rámci našeho budoucího společného projektu chceme sledovat tyto kolonizační procesy, přičemž se zaměřujeme na osídlení a interakce mezi starými a novými strukturami, a jak tento vývoj ovlivnil kulturní a hospodářský růst regionu.

 

BUDOUCNOST VÝZKUMU STŘEDOVĚKÉ KOLONIZACE

Na základě poznatků získaných během pracovní cesty je zřejmé, že středověká kolonizace Novojičínska představuje bohatý a dosud ne zcela prozkoumaný zdroj informací. Plánovaná spolupráce s německými partnery má potenciál přinést nový pohled na tuto kapitolu naší historie, a to nejen prostřednictvím archeologických nálezů, ale i propojením historických studií a moderních technologií.

Celkově pracovní cesta přinesla mnoho podnětů a otevírá dveře dalším výzkumům a projektům, které by mohly přispět k lepšímu pochopení středověké kolonizace a k posílení kulturního dialogu mezi regiony s bohatou historií. Těšíme se na další spolupráci a věříme, že přinese nové objevy a přiblíží historii širší veřejnosti.

Plánovaný budoucí projekt Muzea Novojičínska, p. o. Univerzity v Marburgu a města Hückeswagen zaměřený na středověkou kolonizaci by mohl přinést následující přínosy:

  • Prohloubení porozumění kolonizačním procesům: Projekt by umožnil podrobné zkoumání toho, jak německý rod Hückeswagenů a jejich osadníci formovali region Novojičínska. Projekt by propojil uvedené lokality nejen historicky, ale i koncepčně, neboť by zkoumal nejen vzestup a pád těchto sídel, ale i jejich roli v síti středověkých měst a hradů, které vytvářely ekonomické zázemí a obrannou síť pro nově kolonizované oblasti.
  • Rekonstrukce historických dějů: Díky interdisciplinárnímu přístupu bude možné lépe porozumět, jak kolonizační strategie Hückeswagenů ovlivnily strukturu a funkci středověkých měst a obchodních center. Interdisciplinární zkoumání zahrnující historické, archeologické a urbanistické metody, by přineslo hluboký vhled do dynamiky vývoje malých městeček na Moravě a jejich roli v širším kontextu dějin českých zemí. Poskytl by nám cenné příležitosti zkoumat procesy, které formovaly dnešní podobu obcí, a to jak z hlediska historického vývoje, tak současného potenciálu těchto lokalit jako atraktivních destinací. Šlo by o praktický příklady toho, jak hluboce je historie zakořeněná v každodenní struktuře sídel, a jak se na těchto základech dále staví budoucnost.
  • Oživení historického dědictví: Projekt by pomohl zachovat a prezentovat historické památky a archeologické artefakty spojené s kolonizací, což přispěje k většímu povědomí o regionálním dědictví. Zároveň by umožnil návštěvníkům a badatelům lépe pochopit historický kontext rozvoje měst.
  • Podpora mezinárodní spolupráce: Spolupráce mezi Muzeem Novojičínska, p. o., Univerzitou v Marburgu a městem Hückeswagen by posílila kulturní a vědecké vazby mezi regiony a zeměmi, podporujícím mezinárodní výměnu znalostí a metod.
  • Vzdělávací a turistické příležitosti: Výstupy projektu, včetně výstav, publikací a digitálních prezentací, by poskytly cenné vzdělávací materiály pro školy a veřejnost, a zároveň přilákaly turisty zajímající se o středověkou historii a kolonizaci.

Mgr. Radka Knápek, Mgr. Aleš Knápek


Fotoalbum

Hned po příjezdu nám kolegové z univerzity prezentovali lokalitu ranně středověkého hradiště a jeho informační cedule.
Druhý den jsme stáž na univerzitě zahájili návštěvou expozice mineralogického muzea univerzity.
Druhý den jsme stáž na univerzitě zahájili návštěvou expozice mineralogického muzea univerzity.
Návštěva univerzitní knihovny.
Prof. Felix Teichner nás seznámil s chodem university: ukázka univerzitní studovny.
Diskuze před přesunem do dalších prostor univerzity.
Ukázka edukačního kufříku.
Prof. Felix Teichner nás seznámil s chodem university: ukázka univerzitního depozitáře.
Prof. Felix Teichner nás seznamuje s přístroji a software.
Ukázka přenesení profilu z výzkumu.
Edukační vitrína v učebně univerzity. V první řadě máme druhou zleva hlavičku z Dolních Věstonic a uprostřed Věstonickou Venuši.
Výstup z geofyzikálního průzkumu.
Ukázka na 3D tiskárně vytisklých cihel s reliéfy.
Kresby cihel s reliéfy, na základě kterých si je vytiskli.
Poster z multidisciplinárního mezinárodního výzkumu.
Diskuze a powerpointová prezentace naší vize o budoucí možné spolupráci Muzea Novojičínska a university a nastínění možných otázek k řešení v budoucím společném projektu středověké kolonizace vedené z oblasti pocházejícími rody Hückeswagenů a Schauenburků.
Studijní návštěva hradu a univerzitního historického muzea.
Hessenská architektura.
Město Hückeswagen je celé obložené břidlicí.
Zámek a bývalý hrad Hückeswagen.
Místostarostkou Anjou Kölsch jsme byli provedeni veřejnosti nepřístupnými prostorami zámku (býv. hradu) v centru města, jehož součástí je také muzeum. Objekt momentálně vstupuje do rekonstrukce, která jej má celý přizpůsobit potřebám moderní interaktivní expozice. Následovala diskuze o možnostech zapojení Muzea Novojičínska do přípravy a prezentace tématu příchodu Arnolda z Hückeswagenu na Starý Jičín v roce 1242 – resp. do dvojjazyčné verze podkladů sdílených mezi německou a českou stranou.
Stará expozice muzea.
Na fotografii nahoře hrad Hukvaldy, na fotografii dole hrad Starý Jičín.
Cestou zpět do ČR jsme z dálnice viděli tuto obří horu, tak jsme k ní sjeli a zjistili, že to je sůl - hora soli. V minulosti zde bylo také místo, kde se scházely čarodějnice na svoje sabaty.
Architektura vesnických kostelíků.