Článek vznikl díky podpoře a poznatkům získaným během pobytu realizovaného v rámci programu Erasmus+ (KA1 – Learning Mobility of Individuals – School education, Adult education and Vocational education and training) ve dnech 7.-10.7.2024.
ŠTRAMBERK VE STŘEDOVĚKU
Archeologické památky jsou známou a nedílnou součástí Štramberka a některé ho proslavily v měřítku přinejmenším evropském. Doklady středověkého osídlení se ve stínu neandrtálců, Keltů a bronzových pokladů ztrácejí. Při nedostatku historických zpráv jsou ale zatím jedinou stopou vedoucí k počátkům města, jaké známe dnes. Na první nálezy spjaté se středověkem narazil už K. J. Maška. Šlo o pozůstatek penězokazecké dílny z 15. století a tedy doklad činnosti pohříchu kriminální. Dodnes se zachovaly jeho nálezy tyglíku pro tavbu kovu a mincovní střížky. Tedy plíšky, ze kterých se mince vysekávaly. Posun v poznání středověké tváře Štramberka přinesla práce německy píšícího vlastivědného badatele G. Stumpfa, který popsal dvě opevněné lokality na Kotouči Panskou vyhlídku a Jurův kámen. Na počátku druhé světové války provedl Dr. Hoffmann v rámci záchranných výzkumů řez valem na Panské vyhlídce a zjistil, že není součástí vrstev pravěkého osídlení (zápisky v archivu Slezského zemského muzea v Opavě). L. Jisl zde pak v roce 1950 provedl výzkum před jejím zničením lomem. V 60. a 70. proběhly sondážní výzkumy J. Pavelčíka a V. Šikulové na Jurově kameni a u Mírové studánky. Z intravilánu samotného města a hradu není v podstatě popsána žádná archeologická situace s výjimkou Hrstkovy chaty, kde E. Grepl při stavbě nalezl souvrství náležející 14. století naléhající na pravěké osídlení (Grepl 1972). Přímo v jádru hradu byl v 90. letech při injektáži zdiva nalezen keramický tyglík a mincovní střížky (dnes uloženy v Moravském zemském muzeu v Brně). Přímo ve městě proběhl v jižním nároží hradeb záchranný výzkum Muzea Novojičínska (Knápek 2008). Budoucnost snad tento nelichotivý obrázek péče o kulturní dědictví a památky zlepší.
Podívejme se tedy nyní na to, jaký obraz počátků města můžeme z výše zmíněných nálezů složit. Vrch Kotouč nesl prakticky ve všech obdobích pravěku důležité osídlení přesahující svým významem široké okolí. Vyplývalo to zřejmě z polohy na trase obchodu spojující sever s jihem a funkce orientačního bodu, ke které Štramberk předurčují „bílá“ vápencová úbočí. Doklady jakéhokoli osídlení regionu na počátku středověku jsou však mizivé. Do krajiny se vrátil pralesní porost rozrušovaný zejména v době bronzové a železné. Takto ji také popisuje kronikář, když mluví o dělení. Nicméně podle drobných náznaků si Štrambersko podrželo i na počátku druhého tisíciletí jistou výlučnost. Jde o náznaky osídlení na Kotouči a u Šutyrovy studánky na protější straně údolí ve svahu Červeného kamene (Janák – Kouřil 1991). Nejvíce nálezů datovatelných do mladohradištního období však dnes známe z blízkosti Příbora, kde se zřejmě už někdy od poloviny 13. století nacházelo kolonizační centrum okolí. Toto území bylo vlastně moravským pohraničím od západu Odrou odděleným od pozdějšího Opavska (Slezska). Na severu jej dělila Ostravice od knížectví Těšínského a nedaleko na východ ležely Uhry.
Pokus o hmotovou rekonstrukci vrchu Kotouč ve středověku
a) Vyznačení průběhu pravěkého valu (světle šedozelená)
b) Dva hrádky Panská vyhlídka (výše) a Jurův kámen (níže)
c) hnědá linie naznačuje odtěženou část kopce Kotouč, jeskyně Šipka (níže), jeskyně Čertova díra (výše; odtěžená), domky pod hrádkem na Jurově kameni - středověká osada
Středověká kolonizace kraje je spjata především se jménem Hückeswagenů, olomouckým biskupstvím a později Benešovici. Jejich državy a proces samotný se pokoušelo rekonstruovat několik autorů a otázka není dosud zcela dořešena (především J. Bakala, T. Baletka 1997, D. Janiš 2008). Záměrem tohoto článku není zmíněnou problematiku řešit, nicméně následující nálezy s ní úzce souvisí a oklikou se k ní vrátíme.
Již jsme zmínili opevnění na Kotouči. Na nejvyšším vrcholku kopce – Panské vyhlídce – zakreslil G. Stumpf (Abb. 4) val a náznak příkopu. Součástí jeho článku byla i keramika, kterou zde získal nedaleko někdejšího kříže. Jde o materiál typický pro závěr třináctého století. Hoffmannův výzkum nezjistil žádnou konstrukci hradby a je pravděpodobné, že opevnění tvořila pouze palisáda či tzv. polský plot. Ačkoli Hoffmann předpokládal laténské stáří valu, můžeme vzhledem k příkopu na vnitřní straně dataci posunout do středověku. Hlavní obytnou budovu hrádku mohla představovat například roubená věž, jaká stála například na Lipině u Frýdku-Místku (Kouřil – Žáček 1986, 106–110), ale průkazný doklad o podobě obytné budovy nemáme. Pahorek, který byl bez důkazů přisuzován její destrukci, náležel zbytkům barokního poutního kostela, jak usoudil už Stumpf (1927) a jehož základy Hoffmann prozkoumal. Máme tedy před sebou zbytky skrovného sídla, umístěného v poměrně extrémní poloze. To se snad dá vysvětlit snahou o maximální využití možností kontroly okolní krajiny a důvody obrannými, neboť z velké části byl areál chráněn strmými srázy. Ovšem obyvatelům muselo umístění přinášet mnoho obtíží se zásobováním vodou a povětrnostními vlivy. Srovnání se zde nabízí s hrádkem na Klenově (k. ú. Bystřička), který podle nálezů existoval v přibližně stejné době. Posláním obou těchto opevnění bylo pravděpodobně poskytnout záštitu kolonizačnímu procesu.
Ten zřejmě představují pozůstatky osady, nalezené V. Šikulovou nedaleko pramene tzv. Mírové studánky. Její sonda, již je ještě dnes možné v terénu identiikovat, objevila zbytky obdélných staveb, překrytých mazanicovou krou. Tedy nejspíše pozůstatky dřevěných objektů, omazané hliněnou omítkou, která se při požáru vypálila do podoby krusty. Keramika zde objevená spadá opět do druhé poloviny 13. století (Kouřil - Janák 1991).
Přímo nad pravděpodobnou osadou na okraji skalního srázu se nalézá druhý hrádek Jurův kámen. Keramika zde nalezená spadá do konce 13. století a do 14. století. Plocha uzavřená příkopem není velká a existence předhradí hledaného na terase před příkopem není s jistotou potvrzena. Tvar terénu svádí v těchto místech k představě lehce opevněné plochy. V nejbližším okolí (severovýchodně po svahu) se však nachází podobné přírodní lavice. V jedné ze sond nad hranou srázu nalezl J. Pavelčík část objektu ležícího před příkopem. Jeho vazba na opevnění je však nejistá. Vyjádřit se k podobě hrádku na Jurově kameni není jednoduché. Nejspíše ale šlo opět o dřevěnou stavbu s lehčím opevněním, jaká by odpovídala podobným objektům kolonizační vlny, jako byly hrádek Lipina u Frýdku, Perná u Valašského Meziříčí nebo Lubina u Příbora.
Vznik obou staveb nemusel být nutně souběžný. Teoreticky je možné, že došlo k přesunu sídla z exponované polohy na nejvyšším vrcholu do lépe přístupného místa na Jurův kámen, jenž tehdy ležel na výběžku z nižšího vrcholu Kotouče nazývaného Brda. Výhodou byla i blízkost osady a vodního zdroje. Takový pohled by pomohl vysvětlit, proč se zde nacházejí dvě sídla v poměrně těsné vzdálenosti. Historické zprávy bohužel o Štramberku ve 13. století mlčí. Okolí bylo částečně v držení potomků Hückeswagenů, kteří nejspíše začali stavět na okraji své državy hrad Šostýn. Jeho založení se podle dostupných nálezů zdá být pozdější (nejvýše tak současné) než vznik hrádků na Kotouči. Kdo vlastnil území mezi Štramberkem, Novým Jičínem (tehdy ještě neexistujícím) a Mořkovem také není zcela jasné (srovnej Baletka 1997; Janiš 2008). Zatím tedy zůstává iniciátor vzniku obou objektů neznámý. Za účel jejich vzniku však můžeme označit pokus zajistit kolonizační snahy v prostoru Štramberka s tím, že nejspíše tvořily oporu na hranici majetku šostýnského.
Vznik dnešního hradu a města není z pohledu archeologie dobře doložen. Nicméně není známo, že by odtud pocházely nálezy z 13. století. Jak zmínil M. Plaček (2001, 256), vznik hradu by mohl dobře souviset s Benešovici, kteří vlastnili mimo jiné hrad Štrálek v Jeseníkách. Obě jména snad pocházejí z německého slova pro jejich erbovní iguru (Strahl/střela). Autor předpokládá vznik hradu v první čtvrtině 14. století. Proti této dataci nelze celkem nic namítat, zvláště pokud je vysvětlení jména správné. Připomeňme ještě, že další výklad jména Strahlenberg – zářná hora, které by v souvislosti s bělostí Kotouče připadalo v úvahu, je méně pravděpodobný, neboť se nevztahuje ke Kotouči, ale k městu ležícímu mimo jeho území, i když je možné, že jde také o přenesení jména staršího sídla (viz výše) po přesunu obyvatel. Důvodem jeho vzniku mohla být změna majetkové držby. Také jeho situování na výrazné ostrožně odpovídá lépe podobným stavbám tehdejší doby.
Keramický materiál nalezený ve středověké jímce v jižním nároží městských hradeb Štramberka, Záchranný archeologický výzkum Muzea Novojičínska p. o. v roce 2008.
Nález středověké jímky (výzkum Muzeum Novojičínska, 2008; Knápek 2008) z města, jež se poprvé zmiňuje roku 1359, přinesl materiál datovatelný do pol. 14. století. Šlo o malý hrnek s ouškem a stříbřitým povrchem, hrnec s vývalkovou šroubovicí s ovaleným okrajem a několik ven vykloněných a horizontálně seříznutých okrajů. Zajímavý je také fragment dna se značkou kříže. Bohužel byla jímka v době výzkumu z větší části zničena stavbou, díky čemuž zachráněný vzorek keramiky datuje dobu jejího vzniku jen rámcově. Můžeme říci, že tento objekt zahloubený přímo na geologickém přechodu vápenců a bašských pískovců vznikl nejspíše v 1. polovině 14. století. Zda se její stavebník již orientoval vznikající nebo plánovanou hradbou, která prochází asi 1,5 m od ní, můžeme jen spekulovat, ale zdá se to být pravděpodobné. Hradba, jejíž základová spára byla již před výzkumem odkryta, byla založena přímo na rostlém terénu a neměla pod sebou starší vrstvu osídlení. Její základová část byla na vnitřní straně rozšířena asi 10-15 cm silným schodkem. Síla zdi je u paty hradby okolo 190 cm. K dokladům opevnění města patří také poslední pozůstatek příkopu a valu v zahradě u východního nároží hradeb.
Keramický materiál nalezený ve středověké jímce v jižním nároží městských hradeb Štramberka, Záchranný archeologický výzkum Muzea Novojičínska p. o. v roce 2008.
Kotouč se stal ve 13. století střediskem místní kolonizační aktivity. Zřejmě starší hrádek neznámého držitele na vrcholu Kotouče Panská vyhlídka mohl mít podobu roubené věže s opevněním příkopem a valem, jako obdobné hrádky v Lipině u Frýdku-Místku, Klenově u Bystřičky a jinde. Ve druhé polovině 13. století byla založena na Kotouči u pramene Mírové studánky osada. V její blízkosti potom snad přenesením vznikl další hrádek na Jurově kameni s nálezy keramiky z konce 13. a počátku 14. století. Samotný hrad Štramberk mohl vzniknout v první čtvrtině 14. století v souvislosti se změnou majitele tohoto území. Nálezy z města pocházejí z poloviny 14. století.
Literatura
- Tomáš BALETKA, 1997: Na třetí straně pak Proskovice a Hrabová: Konec jednoho mýtu a nový pohledna stav severovýchodní Moravy ve 13. století, in: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, svazek 51, s. 4–16, Nový Jičín.
- Vratislav JANÁK – Pavel KOUŘIL, 1991: K otázce osídlení Štramberku a jeho nejbližšího okolí v době hradištní; in: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 47, s. 66–78, Nový Jičín.
- Daniel JANIŠ, 2008: Rozsah újezdu Franka z Hückeswagenu a statky olomouckého biskupství na severovýchodní Moravě, in: Východní Morava v 10.–14. století.
- Aleš KNÁPEK, 2008: Nálezová zpráva 1/2008, nepublikováno, archiv archeologického oddělení Muzea Novojičínska p. o.
- Pavel KOUŘIL – Rudolf ŽÁČEK, 1986: Drobná středověká osídlení v Podbeskydí a otázka jejich klasiikace, in: Časopis Slezského muzea, serie B, 35, s. 97–138, Opava.
- Jiří PAVELČÍK, 1960: Přehled výzkumů 1959, 9, Brno.
- Jiří PAVELČÍK, 1970: Archeologický zjišťovací výzkum ve Štramberku 1959; in: Časopis Slezského Muzea,série B, 19, s. 97–109, Opava.
- Miroslav PLAČEK, 2001: Encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Brno.
- Gustav STUMPF, 1927: Neue vorgeschichtliche Funde vom Kotoutsch, in: Das Kuhnländchen 8, 1926, 129 -124, Neu Titschein.
- Vlasta ŠIKULOVÁ, 1991: Přehled dokladů středověkého osídlení Kotouče ve sbírkách Slezského muzea v Opavě; in: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 47, s. 62–65, Nový Jičín.
Mgr. Aleš Knápek, Mgr. Radka Knápek
