V tradičním prostředí bývala ocílka často součástí malého zavíracího nože. V příborském depozitáři se nachzí cenné křesadlo, které pochází se starých sběrů původního příborského městského muzea. Bohužel informací k němu mnoho nemáme a v přírůstkové knize je uveden pouze tento text: „Zapalovač - revolverový, na křesací kámen a houbu (hubaň).“ Druhou sbírkovou položkou dokládající historickou techniku rozdělávání ohně je takzvaný „troudník“. I ten pochází z majetku Musejní jednoty v Příboře. U něj bylo zapsáno: „Troudník, originál, sloužil k uložení troudu, křesiva a sirek. Troud je nedokonale spálené lněné plátno a snadno se vykřesnutou jiskrou vznítí. Od doutnajícího troudu zapálí se sirka, od té pak štípa. Od té se pak snadno zapálily smolnáky (pryskyřičné borové dřevo)a od těch ostatní dříví." Sirky, které tvoří součást troudníku, byly zhotoveny namáčením silných třísek v rozehřáté síře. S těmito sirkami nebylo možné škrtat, ale šlo s nimi snadno rozdělat oheň od doutnajícího troudu.
https://www.youtube.com/watch?v=j5xWx3T84Ww
Autor textu: Václav Michalička
Foto: Petra Vidomusová
Výrobky: CETRAT Příbor