Využití těchto střevových strun díky jejich pevnosti a pružnosti bylo velice pestré. Tyto struny nacházely své uplatnění při pohonu jednoduchých zařízení, jako byly například šlapací soustruhy nebo také kolovraty tvořící v minulosti nezbytný inventář téměř každé domácnosti. Struny pro kolovraty připravovaly jako vítaný přivýdělek především řezníci.
Bez těchto strun z ovčích střev se také neobešla takzvaná knapská (soukenická) či kloboučnická střela. Jednalo se o vzhledově velmi specifický nástroj připomínající obří smyčec. Pomocí této střely se čistila, čechrala a rozvolňovala živočišná vlákna před následným plstěním (ovčí vlna, hovězí, králičí i zaječí srst). Vlna se rozložila na velkém stole a rozkmitaná vypnutá střela ji, tím jak na ni narážela, rozvířila. Muž, který nástroj ovládal, jednou rukou rozdrnkával strunu a rozvlákněnou vlnu odděloval na samostatnou kupku.
Rovněž struny na lidových nástrojích byly běžně z ovčích střev.
Ve sbírkách Muzea Novojičínska se dochovala původní kloboučnická střela se silnou strunou z ovčích střev, podle které byla zhotovena a odzkoušena věrná replika.
Text: Václav Michalička
Foto: Petra Vidomusová
YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=ZwWmLw8UBBk&t=1s
Facebook: https://www.facebook.com/cetratpribor/