Díky odlehlým místům, jaká představovala horská osídlení, se mnohé z těchto archaických dovedností dochovaly až doby, kdy vše mohlo být řádně zdokumentováno a popsáno. Nelze si však představovat, že by se v Beskydech zastavil čas a prastaré technologie zde zůstaly zakonzervovány po staletí v nezměněné podobě. Je třeba si uvědomit, že člověk pokud mohl, i přes generačně zažité návyky, se vždy uchyloval k snadněji dostupným a méně pracnějším možnostem, které nabízely civilizační inovace. Pokud však byl od těchto možností vzdálen a staly se mu nedostupné, byl schopen se vrátit určitým způsobem zpět do minulosti a prakticky znovuobjevit jednoduché zpracování přírodnin pro výrobu předmětů ke svým každodenním nezbytným potřebám (více v knize: Beskydy – zdroj práce a obživy, Wart 2012)
Především lidé žijící sezóně na odlehlých místech, jako byli pastevci na salaších nebo uhlíři na milířištích, běžně nahrazovali tradiční výrobky určitým provizoriem. K výrobě základních artefaktů využitelných při životě v lese a na horských pastvinách, používali suroviny, které je obklopovaly a bylo možné je okamžitě upotřebit bez složitých technologických úprav. Horští pastevci či uhlíři si jednoduchým způsobem bez speciálního nástrojového vybavení zhotovovali různé potřebné předměty. Pěkným příkladem jsou například různé primitivní košíky, ošatky vhodné ke sběru plodů, uložení a transferu potravin i drobnějších věcí.
K tvarování rozmanitých tašek, kabel a nádob se hodila zejména stromová kůra, kterou bylo možné ohýbat a sešívat provázkem či lýkem. Na rychlou výrobu košíku a ošatek, které sice nebyly příliš foremné ani trvanlivé, ale disponovaly potřebnou pevností, se uplatňovaly také šlahouny ostružiníku i lesní tráva. Tyto výrobky byly funkční, bez finančních a hmotných nákladů a nesloužily k dlouhodobým účelům, ale především k okamžité potřebě.
Text: Václav Michalička
Foto: Petra Vidomusová
YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=x6vD3p7iuSU
Facebook: https://www.facebook.com/cetratpribor/