Dále se pokračovalo vytvořením tzv. krále, který představoval střed a zároveň i průduch zajišťující tah v milíři. Polena se vyrovnávala do několika pater (nejčastěji do tří – první patro, druhé patro, čepec) tak, aby celek dosahoval pravidelné kupole. Další vrstvu milíře tvořily drny, chvojí a mech a na ní omazávka z hlíny smíchané s uhelným prachem (mourem). Plášť se zajišťoval jednoduchou kůlovou obvodovou konstrukcí. Přístup vzduchu do milíře musel být velmi omezený a dovnitř se přiváděl pomocí děr propíchnutých železnou tyčí. Pálení trvalo několik dní podle velikosti milíře. Uhlíři museli neustále sledovat dým, který signalizoval, co se v milíři děje. Milíř procházel několika fázemi od zpocení hromady přes postupné prouhlování až po konečné stadium chladnutí. První pálení dřevěného uhlí v milíři proběhlo v Košařiskách v roce 2009. Na tomto projektu spolku Koliba se podílela také příborská pobočka Muzea Novojičínska.
Text: Václav Michalička
Facebook: https://www.facebook.com/cetratpribor/
YouTube: https://youtu.be/9KUNpwG46EQ