Tyto louče se většinou zapalovaly pomocí uhlíků z ohniště. Nejčastěji se upevňovaly do loučníků v podobě železných kleštiček, ale také bývaly pouze zastrkávány do spár mezi trámy. Loučemi se svítilo ve středoevropském prostoru naposledy v období nouze za první světové války. Hoblík ze staré příborské muzejní sbírky pochází z poloviny 19. století (1857) a je na něm ozdobně vyryto jméno FERDA.
Mnohem kvalitnější a bezpečnější osvětlení poskytovaly olejové lampy a kahany, které bývají v muzejních sbírkách poměrně hojně zastoupené. Také kratiknot (štipec) je předmět, který se vyskytuje v depozitářích mnoha muzeí velmi často. Jedná se o nůžky používané ke zkracování knotu u svíček a olejových i později petrolejových lamp. Proto jsou opatřeny krabičkou na zachycení odstřiženého kousku hořícího knotu.
Pro historickou inspiraci jsme připravili krátké video zaměřené na několik jednoduchých způsobů svícení využitelných i v současné době.
Text: Václav Michalička
Fotografie: Petra Vidomusová
YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=ycQdOoHEqeg
Facebook: https://www.facebook.com/cetratpribor/
Video: Muzeum Novojičínska (CETRAT Příbor)
Fotoalbum
