Zdejší kraj rozprostírající se mezi Odrou, Ostravicí a hřebenem Beskyd věnoval král Václav I. (1205-1253) porýnskému hraběti Arnoldu z Hückeswagenu. První záznam o samotné existenci Frenštátu je písemně zmíněn v listině o vysazení rychty v blízkých Závišicích ze 14. března 1382. V expozici se nachází reprodukce listiny (originál v Moravském zemském archivu v Brně). Šostýnské panství se střediskovým městem Frenštátem je doloženo v letech 1347-1437, v době sepsání dokumentu (1382) byl tedy Frenštát již rozvinutým městem, tudíž musel být založen již o několik desetiletí dříve. Ve vitríně v podobě stylizované hradní věže se nacházejí artefakty objevené v areálu hradní zříceniny Šostýna.
Za husitské revoluce byl hrad Šostýn dobyt Janem Tovačovským z Cimburka a poté připojen k panství Hukvaldy (1427 či 1428). Hukvaldské panství i město pak nakrátko drželi bývalí husitští kondotiéři Mikuláš Sokol z Lamberka, Jan Čapek ze Sán či Jan Talafús z Ostrova. Jednotlivé vlastníky prezentují jejich erby. V 60. letech 15. století přechází panství definitivně do rukou olomouckého biskupství. Poddanským městem olomouckých biskupů je Frenštát až do roku 1848.
Významného hospodářského rozmachu dosáhl Frenštát na přelomu 16. a 17. století. Kromě běžné řemeslné výroby, kde velkou roli hrálo plátenictví, vznikly v blízkosti města železářské hamry. První železářský hamr vznikl ve Frenštátě v roce 1556. Z cechů se před třicetiletou válkou (1618-1648) prosadil pouze cech tkalcovský (1598). V expozici se nacházejí předměty, které se vážou k řemeslnické a měšťanské historii města. Za povšimnutí stojí barokní sekretář z roku 1677 či kolekce cínového nádobí.
V rozsáhlé vitríně se nacházejí plastiky s religiózní tematikou. Většina pochází z Frenštátu a okolí a řada z nich byla původně součástí soukromé sbírky P. Josefa Slavíčka. Kromě Krista, Panny Marie a apoštolů mezi nimi nacházejí i sošky dvou populárních světců – sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána (patron hasičů). Nejstarší soškou ve sbírce je svatý Petr (asi 2. polovina 16. století) z nedaleké Tiché ve vitríně u vstupních dveří.
Od konce 15. století se začali usazovat na hukvaldském panství Valaši, kteří chovem ovcí zužitkovávali vysokohorské pastviny a louky a vyráběli sýry, brynzu, žinčicu a další mléčné výrobky. Proces pasekářství byl na čas pozastaven třicetiletou válkou, během níž byl Frenštát v roce 1626 vypálen generálem Mansfeldem. Po porážce českého stavovského povstání (1618-1620) proběhla na severovýchodní Moravě tři valašská povstání, v nichž se Valaši postavili na stranu protestantských stavů proti katolickým Habsburkům. Poddaní biskupského panství se však tohoto hnutí nezúčastnili. Na pohnuté období historie Frenštátska odkazují zbraně ve vitríně. Ostatní předměty se vážou k valašské kolonizaci – ať už se jedná o valašský obušek a pás, nůžky na stříhání ovcí, nádoby a předměty na výrobu mléčných výrobků.
Fotoalbum
